Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Covid-19 podle zpravodajců urychlil soupeření mezi mocnostmi. Evropa bude muset být samostatnější, říká expert

Americký prezident Joe Biden se má koncem října setkat se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Mezi oběma zeměmi vznikla diplomatická roztržka po uzavření nového bezpečnostního paktu Američanů s Británií a Austrálií. Foto: White House
Americký prezident Joe Biden se má koncem října setkat se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Mezi oběma zeměmi vznikla diplomatická roztržka po uzavření nového bezpečnostního paktu Američanů s Británií a Austrálií. Foto: White House

Krize vyvolaná pandemií covidu-19 podle výroční zprávy Vojenského zpravodajství urychlila soupeření mezi mocnostmi. Na jakých frontách se povedou budoucí konflikty a zda je konflikt mezi USA a Čínou nevyhnutelný, jsme rozebírali s ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů Ondřejem Ditrychem.

Výroční zpráva Vojenského zpravodajství tvrdí, že pandemie covidu-19 přispěla k akceleraci konfliktů mezi mocnostmi. Souhlasíte s tím?

Pandemie je katalyzátorem rostoucího napětí, v tomto smyslu určitě. Narušila rovnováhu v systému ekonomické provázanosti. Posílila také vzájemnou nedůvěru a trend uzavírání společností do sebe. Svým způsobem je to vlastně promarněná příležitost zvrátit tento fragmentační trend, určitým způsobem znovu zproblematizovat svět a do centra pozornosti umístit silná globální témata, kterým bychom se měli opravdu věnovat – nejenom pandemii samotnou, ale také klima a biodiverzitu nebo podchycení společenských dopadů nových technologií.

Na druhé straně, určitá míra deglobalizace a rozpojení řetězců mezi mocnostmi může pomoci konflikty i tlumit. Zatím ale Spojené státy a Čína zůstávají propojené velmi úzce.

Jaké další trendy z hlediska globální politiky a bezpečnosti pandemie urychlila?

Změnu postavení mezinárodních institucí a klesající význam norem mezinárodní společnosti. Liberální, na pravidlech založený řád nebyl nikdy úplně hotový ani dokonalý. Dnes ale sledujeme v přímém přenosu jeho fragmentaci, a to i v jeho samotných centrech, Spojených státech a Evropě.

Někteří komentátoři upozorňují, že eskalace vztahů s Čínou je prakticky jediným tématem, na němž na polarizované americké scéně panuje shoda. Je obdoba „studené války“ mezi USA a Čínou nevyhnutelná?

Spojené státy a Čína utíkají, pokud jde o národní schopnosti, zbytku světa a dostávají se na kolizní kurz. Dějiny se neopakují, ale mohou se rýmovat. Stejnou studenou válku určitě neuvidíme – třeba míra ekonomické provázanosti je nesrovnatelná s tou, která panovala mezi USA a Sovětským svazem. Ale myslím si, že ve Washingtonu skutečně převládá mínění, že konflikt je nevyhnutelný, protože mocenský růst Číny k němu nutně povede.

Třeba vlivný harvardský profesor Graham Allison v této souvislosti mluví o tzv. Thukydidově pasti, která odkazuje k převažující, i když trochu zjednodušující interpretaci vzniku peloponéské války v důsledku rostoucí moci Athén, což Sparta nemohla nechat být.

Na jakých „frontách“ bude tato konfrontace probíhat především?

Geograficky bezpochyby v Tichomoří. Třeba

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější