Covid-19 podle zpravodajců urychlil soupeření mezi mocnostmi. Evropa bude muset být samostatnější, říká expert
Krize vyvolaná pandemií covidu-19 podle výroční zprávy Vojenského zpravodajství urychlila soupeření mezi mocnostmi. Na jakých frontách se povedou budoucí konflikty a zda je konflikt mezi USA a Čínou nevyhnutelný, jsme rozebírali s ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů Ondřejem Ditrychem.
Výroční zpráva Vojenského zpravodajství tvrdí, že pandemie covidu-19 přispěla k akceleraci konfliktů mezi mocnostmi. Souhlasíte s tím?
Pandemie je katalyzátorem rostoucího napětí, v tomto smyslu určitě. Narušila rovnováhu v systému ekonomické provázanosti. Posílila také vzájemnou nedůvěru a trend uzavírání společností do sebe. Svým způsobem je to vlastně promarněná příležitost zvrátit tento fragmentační trend, určitým způsobem znovu zproblematizovat svět a do centra pozornosti umístit silná globální témata, kterým bychom se měli opravdu věnovat – nejenom pandemii samotnou, ale také klima a biodiverzitu nebo podchycení společenských dopadů nových technologií.
Na druhé straně, určitá míra deglobalizace a rozpojení řetězců mezi mocnostmi může pomoci konflikty i tlumit. Zatím ale Spojené státy a Čína zůstávají propojené velmi úzce.
Jaké další trendy z hlediska globální politiky a bezpečnosti pandemie urychlila?
Změnu postavení mezinárodních institucí a klesající význam norem mezinárodní společnosti. Liberální, na pravidlech založený řád nebyl nikdy úplně hotový ani dokonalý. Dnes ale sledujeme v přímém přenosu jeho fragmentaci, a to i v jeho samotných centrech, Spojených státech a Evropě.
Někteří komentátoři upozorňují, že eskalace vztahů s Čínou je prakticky jediným tématem, na němž na polarizované americké scéně panuje shoda. Je obdoba „studené války“ mezi USA a Čínou nevyhnutelná?
Spojené státy a Čína utíkají, pokud jde o národní schopnosti, zbytku světa a dostávají se na kolizní kurz. Dějiny se neopakují, ale mohou se rýmovat. Stejnou studenou válku určitě neuvidíme – třeba míra ekonomické provázanosti je nesrovnatelná s tou, která panovala mezi USA a Sovětským svazem. Ale myslím si, že ve Washingtonu skutečně převládá mínění, že konflikt je nevyhnutelný, protože mocenský růst Číny k němu nutně povede.
Třeba vlivný harvardský profesor Graham Allison v této souvislosti mluví o tzv. Thukydidově pasti, která odkazuje k převažující, i když trochu zjednodušující interpretaci vzniku peloponéské války v důsledku rostoucí moci Athén, což Sparta nemohla nechat být.
Na jakých „frontách“ bude tato konfrontace probíhat především?
Geograficky bezpochyby v Tichomoří. Třeba
