Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Do karantény může jít celá třída nebo jen část, vždy ale na čtrnáct dnů. Přehled pravidel pro žáky i rodiče

Ve skupině šest až 15 let je nyní nejvyšší záchyt nákazy. Ilustrační foto: Adobe Stock
Ve skupině šest až 15 let je nyní nejvyšší záchyt nákazy. Ilustrační foto: Adobe Stock

V Česku už od začátku září putovalo do karantény 152 tříd. Na jak dlouho musí jít dítě do karantény, kdy ho čeká test, co se stane po negativním výsledku a kdy jde do karantény celá třída či škola? Deník N oslovil hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou a její kolegyni z terénu z benešovské hygieny a z jejich odpovědí sestavil možné scénáře.

Když má dítě pozitivní výsledek PCR testu na covid-19, jde do čtrnáctidenní izolace (ode dne výsledku). Znamená to ale, že do karantény putují všichni jeho spolužáci, popřípadě děti z vedlejší třídy, se kterými měl žák třeba angličtinu?
Odpověď není jednoznačná. Vždy totiž záleží na rozhodnutí příslušného pracovníka krajské hygienické stanice. Ten by měl situaci posoudit individuálně a pak poslat do karantény buď celou třídu, nebo jen její část. Tedy kromě dětí (a učitelů) s ukončeným očkováním či s prodělaným covidem-19.
„Příslušný pracovník hygieny většinou do čtyřiadvaceti hodin od chvíle, kdy je výsledek testu v informačním systému (ISIN či Daktela), zavolá zákonným zástupcům žáka, nebo samotnému žákovi, pokud už je starší, a měl by zjistit, jaký je ve škole systém, jak se děti míchají o přestávkách a chodí na obědy a také jaký má rozvrh. Následně to probere i s učitelem či ředitelem a vyhodnotí to,“ vysvětluje hlavní hygienička.
Od začátku září skončilo v Česku podle údajů ministerstva zdravotnictví platných k pátku 24. září v karanténě už 152 tříd. Největší počet je v Praze (47), následuje Zlínský (40) a Středočeský kraj (25). Nejméně (jednu třídu) hlásí Pardubický a Královéhradecký kraj. Zavřených bylo celkem pět škol.

Kvůli deltě jde do karantény spíše celá třída

Fungování v terénu popisuje Alena Šípková, zástupkyně vedoucí oddělení hygieny dětí a mladistvých v okrese Benešov z Krajské hygienická stanice Středočeského kraje.
„Chceme také vědět, odkdy dokdy bylo to dítě ve škole a odkdy má příznaky, má-li nějaké, abychom věděli, kolik dní dozadu máme pátrat při trasování kontaktů a určení délky karantény. Když už to máme ověřeno, zavoláme do školy a ptáme se, zda a kdy děti nosí ochranu úst a nosu. V současné době je 90 až 95 procent případů varianta delta, která je mnohem nakažlivější, takže je takový úzus, že bychom do karantény měli dávat celou třídu, není to ale zcela striktní,“ říká Šípková.
Sama se prý vždy ptá, jak vypadá výuka, jak se děti pohybují ve třídě a jak často se větrá.
„Dokud bylo teplé počasí, třeba měli otevřená okna, ale teď už jsou většinou pootevřená pouze v rámci ventilace. Tudíž pokud tam to dítě sedělo dvě tři hodiny v jednom prostoru a oni pouze dvakrát za tu dobu vyvětrali, virus se tam rozšířil po celé třídě a nám nezbývá nic jiného, než karanténu vztáhnout na všechny osoby, kromě očkovaných a po covidu,“ popsala Šípková.
V takovém případě se výuka musí změnit do formy online a je otázkou, zda děti, na které se karanténa nevztahuje, mají být doma také (jejich rodiče ovšem nemají nárok na ošetřovné, které pokryje devět dnů karantény), nebo zůstanou ve škole (kde je ředitelé mohou zařadit do jiných tříd nebo jim poskytnou možnost sledovat online výuku v prázdné třídě).
Pokud ale hygienici rozhodnou, že do karantény půjde jen část dětí, která byla v užším styku s nakaženým žákem (například seděla v jeho blízkosti ve třídě či u oběda), online výuku škola poskytovat nemusí, pouze dětem zadá domácí práci.
„Určitě častěji z důvodu opatrnosti pošlou pracovníci hygieny do karantény

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Školství

Zdravotnictví

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější