Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Dva roky, které proměnily Ivana Bartoše. Jak kandidát na premiéra nahradil whisky sportem

Předseda Pirátů Ivan Bartoš láká voliče i s akordeonem. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Předseda Pirátů Ivan Bartoš láká voliče i s akordeonem. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Ivan Bartoš stojí v čele Pirátské strany od prvního sjezdu v roce 2009. Za tu dobu se stal nejen jejím symbolem a tváří, ale také člověkem, který má ambice postavit se do čela vlády. Jak se předseda Pirátů měnil a vyvíjel v průběhu let, si přečtěte ve velkém profilu Deníku N.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Ivan Bartoš při letošní kampani působí podobně jako v roce 2014, kdy se Piráti chtěli dostat do Evropského parlamentu. Na setkání s lidmi nosí jednobarevné košile zastrčené v džínách. V ruce má harmoniku, kterou odloží, když chce vysvětlit postoje Pirátské strany a to, proč ji volit.

Před sedmi lety Pirátům účast v Evropském parlamentu těsně utekla – získali 4,8 procenta hlasů –, přesto se jednalo o jejich první skutečně velký úspěch. V té chvíli začal přerod Pirátů z jakéhosi bizarního uskupení „ajťáků“, jak byli tehdy často vnímáni, v parlamentní stranu, která se letos na jaře dočasně dostala i do čela předvolebních průzkumů.

Tento rok přinesl i výraznou proměnu Ivana Bartoše, který se z rebela a člověka, který s „přáteli hackuje politiku“, stal lídrem strany s vládními ambicemi. A proměna dlouholetého lídra strany jde ruku v ruce s proměnou Pirátů jako takových.

Ivan Bartoš se narodil v roce 1980 v Jablonci nad Nisou, vyrůstal v městysu Janov nad Nisou v rodině učitelky a bankéře. Rodiče byli v komunistické straně, podle Bartošovy o pět let starší sestry ani ne tak z přesvědčení, jako z rozumu. Mít klid, jít s dobou.

„Myslím si, že naši patřili k lidem, kteří si vykalkulovali, že když půjdou se systémem a dobou, bude to pro ně jednodušší. Angažovali se minimálně, přestože asi museli. Neudělali ale ani o krok navíc,“ popisuje Bartošova sestra Marie Hubálek Kalbáčová, docentka molekulární a buněčné biologie a genetiky na pražské Univerzitě Karlově.

Bratra popisuje jako živé a energické dítě, alespoň co se týče školy. On byl tím, na koho se doma po

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Opoziční koalice

Sněmovní volby

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější