Babišova chytrá hra. Vojáky na maďarských hranicích nepotřebuje, stačí o nich mluvit
Analýza: Premiér Andrej Babiš avizoval, že Česko podpoří padesáti vojáky hlídání maďarské hranice před uprchlíky a migranty. Je to předvolební tah, který bude – tak, aby to bylo v souladu se zákonem – těžké prosadit. Dva týdny před volbami nicméně šéf ANO diktuje tempo hry.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Už jen představa, případně fotky českých vojáků, kterak střeží ostnaté (či přesněji žiletkové) pohraniční dráty v Maďarsku, by mohly někomu evokovat dobu před rokem 1989, kdy Češi zadrátované hranice střežili naposledy.
Jenže přestože to včera předseda vlády po jednání s maďarským protějškem Viktorem Orbánem pronesl sebejistě a zarámoval to do tradičního obrazu „ochrany před migrací“, nasazení českých vojáků v Maďarsku není tak jednoduché jako napsat na Twitter, že to bude v pondělí projednávat vláda.
Kabinet nemůže vyslat vojáky tam, kam se mu zlíbí. Ústava mu k tomu dává pravomoc jednak na omezený čas (60 dnů), ale zejména pouze za splnění jedné ze tří podmínek: plnění závazku společné obrany proti napadení, účasti na mírové operaci podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jako třeba OSN, nebo když nastane katastrofa živelní, průmyslové nebo ekologické povahy.
Tedy v situacích, kdy je z podstaty jasné, že je třeba reagovat rychle.
Na jednu stranu to zabraňuje vládě, aby pár týdnů před volbami svévolně nasadila armádu v zahraničí, když si to usmyslí. Na stranu druhou, kdyby mělo Česko
