Deník N

Palach byl takový milý kluk. Myslela jsem si, že umřel zbytečně, říká lékařka, která ho na klinice přijímala

Bývalá popáleninová klinika v Legerově ulici, kde byl Jan Palach hospitalizován a kde zemřel. Foto: Gabriel Kuchta Deník N
Bývalá popáleninová klinika v Legerově ulici, kde byl Jan Palach hospitalizován a kde zemřel. Foto: Gabriel Kuchta Deník N

Jana Palacha přijímala v beznadějném stavu. Diagnostikovala mu popáleniny druhého a třetího stupně na 85 procentech těla. Lékařka Marta Zadorožná kvůli dni strávenému péčí o těžce popáleného studenta musela na výslech do Bartolomějské, a stejně jako další kolegové dostala od StB „náhubek“. Po revoluci ji zprostili mlčenlivosti, přesto se jí dodnes o umírajícím Palachovi těžko mluví a přiznává, že se nemůže dívat na dokumenty a filmy, které o něm byly natočeny.

Když ve čtvrtek 16. ledna 1969 přivezli na Kliniku popáleninové medicíny Jana Palacha, měla jste zrovna službu. Jak na tu chvíli vzpomínáte?

Přivezli ho později odpoledne, zhruba kolem 15.30 (dobové dokumenty udávají v 14.45, pozn. red). U příjmu jsem byla já a primářka Doležalová. Trávila jsem u něj noc, kdy ještě mluvil. Byl rozumný. Probírali jsme jeho čin a on říkal: „Když to nepomůže, je nás připravených dalších 15.“ Byla jsem zděšená a povídala jsem mu: „Prosím vás, to je nesmysl. Takové lidi potřebujeme doma, ne abyste byli mrtví.“ Strávila jsem s ním jeden den. V pátek jsem odjížděla, a když jsem se v pondělí vrátila, byl už mrtvý.

O čem jste spolu kromě dalších pochodní mluvili?

Povídali jsme si o tom

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

V tomto okamžiku nejčtenější