K budování osobnosti současného rozhněvaného muže obraz extremisty patří, říká režisér oceněného dokumentu Láska pod kapotou
Cenu za nejlepší dokument právě skončeného mezinárodního filmového festivalu Cinematik v Piešťanech si odnesl slovenský dokumentarista Miro Remo za Lásku pod kapotou. Snímek uvedl v soutěžní sekci i festival v Karlových Varech. Po všech stránkách působivý dokument představuje profil lidí, kteří holdují motosportu a mají pocit, že pro ně není v současné společnosti místo. Odpovídá autor dokumentu Miro Remo.
Jaká byla vaše cesta k tomuto dokumentu? Kde jste objevil pana Jaroslava, který zřejmě tráví všechen čas ve své autodílně a předělává vraky na závodní vozy?
Hledali jsme život o závod a našli jsme závod o život. Se scenáristou Jurem Šlaukem jsme si před pěti lety doma ve sklepě řekli, že by bylo fajn natočit film vymykající se z narativních postupů zdejší dokumentární scény. Chtěli jsme se vymanit z prostředí sociálního dokumentu a natočit žánrový dokumentární film. Taková byla představa. Jako dítě jsem hrával hru Destruction Derby a právě tato vzpomínka posloužila jako prvotní podnět. Začali jsme hledat zdejší destrukční nebo demoliční derby. Měli jsme štěstí. Juro našel na internetu pozůstatky zdemolovaných aut, a tak jsme neváhali.
Naše první kroky směřovaly do slovenské obce Očkov. Ve starém zemědělském družstvu upraveném na autokrosový okruh jsme se mezi vraky setkali s Rišem, autokrosovým nadšencem, který znal člověka splňujícího naši podmínku „život o závod“. Byl to Moravan Jaroslav, který na první setkání s námi přišel i se svou partnerkou Jitkou. Hned jsme věděli, že je to to pravé ořechové. Hledali jsme postavu se silným příběhem a z jeho úst přímo sršely plameny neřešitelných situací, ve kterých se neocitl jen tak leckdo.
Bylo obtížné přimět hlavní protagonisty k natáčení? Ve filmu nečekaně působivě promlouvá Jaroslavova matka. Kdy vás napadlo, že se stane docela výraznou postavou ve filmu?
Chopili se šance ukázat světu, že tu