Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Proč Austrálii, USA a Británii stálo za to rozhněvat si kvůli jaderným ponorkám Francii? Odpověď hledejme v budoucnosti

Americký prezident Joe Biden, britský premiér Boris Johnson a jeho australský protějšek Scott Morrison (na snímku vlevo) oznámili po středečním trilaterálním jednání vznik obranné aliance AUKUS. Foto: ČTK/AP
Americký prezident Joe Biden, britský premiér Boris Johnson a jeho australský protějšek Scott Morrison (na snímku vlevo) oznámili po středečním trilaterálním jednání vznik obranné aliance AUKUS. Foto: ČTK/AP

Komentář Michaela Romancova: Austrálie (AU), Británie (UK) a Spojené státy (US) oznámily vznik obranné aliance AUKUS. Založení tohoto „ikonického“ partnerství okamžitě mohutně rezonovalo jak v médiích, tak v mnoha světových metropolích. Široká škála nadšených i kritických komentářů, v nichž se živě diskutují aspekty vojenské, ekonomické, politické i environmentální, je vynikající ilustrací dynamické a dramatické proměny současného světa. Pojďme se na vybrané aspekty podívat podrobněji.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Nejviditelnějším a nejhmatatelnějším výsledkem oznámeného partnerství je dohoda o výrobě osmi ponorek s jaderným pohonem. Britové a Američané dodají technologie, výroba bude probíhat v loděnicích v Austrálii. Kontrakt by měl dosáhnout výše 66 miliard dolarů.

Tato zpráva vyvolala několik velmi zajímavých reakcí. Z evropské perspektivy je nepochybně bezprostředně nejzajímavější, jak moc se dotkla Francie. Oznámenou dohodou totiž padla předchozí dohoda, že si Australané koupí ve Francii dieselem poháněné ponorky za 40 miliard dolarů. Zatímco francouzské ministerstvo zahraničí celou událost nejprve označilo za „politováníhodnou“, ministr obrany později prohlásil, že se jedná o „vražení dýky do zad“. Jeho formulace velmi záhy rezonovala v Rusku, kde nikterak neskrývali potěšení nad tím, jak se Francii vrátilo její údajně věrolomné chování, když po anexi Krymu Paříž Moskvě odmítla dodat objednané a již částečně zaplacené výsadkové lodi Mistral.

O den později Paříž povolala své velvyslance z Washingtonu kvůli „brutálnímu americkému rozhodnutí“ a z Canberry kvůli „vražené dýce do zad“ ke konzultacím. Francie označila chování obou států za

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Čína

Francie

Názor

Oceánie

USA

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější