Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Stát není Babiš. Jak se má řídit Česko?

Andrej Babiš bude muset vysvětlovat. Ilustrace: Petr Polák
Andrej Babiš bude muset vysvětlovat. Ilustrace: Petr Polák

V lednu to bude už osm let, co Andrej Babiš převzal řízení ministerstva financí se slovy: „Znovu opakuji, že to budu řídit jako firmu.“ Rozhodli jsme se, že se krátce před volbami, v nichž si znovu říká o nejvyšší politickou odpovědnost, podíváme do hloubky a věcně, jak Babišovo řízení státu nejprve z postu ministra a poté i premiéra vypadalo a dopadlo. Současný předseda vlády však není ani zdaleka jediným středobodem našeho zájmu. V našem nejnovějším speciálu se věnujeme v souvislostech tomu, jak funguje česká státní správa, jak moc ji ovlivňuje to, že ze strany politiků chybí strategie a vize, jež by daly řízení státu směr, co dobrého i zlého přinesl klíčový zákon o státní službě, kdo jsou lidé, kteří pro stát pracují, co je do jeho služeb přivedlo a proč z nich odchází. 

V textech hovoříme s odborníky i lidmi s dlouhou praxí ve státní správě a při jejím řízení. Ačkoli není možné shrnout v jednom rozšířeném vydání zkušenost všech lidí působících ve státní správě, udělali jsme maximum pro to, abychom srozumitelně přiblížili jejich často neviditelnou a nesnadnou práci. Každý jsme se zřejmě přistihli u toho, že jsme si na státní správu zanadávali. Přišlo nám podstatné se na ni podívat detailně a zjistit, v jakém stavu opravdu je a proč.

Babiš jako šéf. Popisujeme, co se děje za zavřenými dveřmi ministerstev 

Jak Babišův specifický manažerský styl ovlivnil úřednický aparát a jak na něj vzpomínají kolegové, kteří v průběhu let stáli po jeho boku? Přinášíme výpovědi těch, kdo s Babišem nejen na začátku úzce spolupracovali.

Byl bych nerad, kdybychom opakovali českou cestu extrémů, říká šéf slovenské finanční správy Žežulka

Do roku 2015 působil zkušený státní úředník Jiří Žežulka na Generálním finančním ředitelství v Praze. Po nástupu Andreje Babiše na ministerstvo financí o něj ale resort podle jeho slov ztratil zájem. Dnes šéfuje finanční správě na Slovensku, kam si letitou zkušenost s českou státní správou odnesl. Jak dnes hodnotí Babiše v roli šéfa státní kasy? A v čem se liší české prostředí od toho na Slovensku?

Proč český stát přešlapuje na místě a co se s tím dá dělat

Směřování České republiky se podřizuje čtyřletému volebnímu období a dlouhodobé vize chybí – a pokud už nějaké existují, naplňovat se je příliš nedaří, od důchodové reformy po digitalizaci státu. Desítky až stovky propracovaných strategií končí v šuplíku, případně se plní jen formálně. K tomu, aby stát ustál současné i budoucí výzvy, potřebuje ale jasný plán i politické zadaní, které konstantně postrádá. Česko zkrátka neví, co chce.

Státní správa není mizerná, politické vedení je ale slabé. Úředníkům chybí zadání, říká Špidla

Stabilní, ale inovativní, schopná diskutovat strategické otázky a dojít ke společenské shodě. I tak vidí dobře fungující státní správu expremiér Vladimír Špidla z ČSSD. V Česku podle něj politickému vedení země chybí síla státní aparát formovat. „Vtisknout systému politickou tvář je velmi obtížné a snaha, aby se tak nestalo, je patrná,“ vysvětluje bývalý eurokomisař. Úředníci politiku vytvářet nemají, slabé politické vedení je k tomu ale nutí, dodává Špidla.

Úředníky neochránil. Jak se politici naučili využívat služební zákon

Počítalo se s ním už při rozdělování Československa a intenzivně se řešil i při vstupu do Evropské unie. Zákona o státní službě se nakonec Česko dočkalo až v roce 2014 jako poslední země Unie. Debaty byly dlouhé, očekávání vysoká a politický odpor silný. Patovou situaci rozhýbala až hrozba, že bez jeho přijetí nepůjde čerpat unijní miliardy. Zabránil zákon politickým zásahům do nezávislého rozhodování? Zefektivnil práci úředníků a umí je ochránit?

Modelový příklad příchodu i odchodu ze služeb státu

Se státní správou se Martin Tajtl potkával už na škole, poté v ní skoro deset let pracoval. Na různých pozicích prošel Českou obchodní inspekci, ministerstvem vnitra i finanční správou. Jeho příběh je možná až učebnicový, v lecčem unikátní, přesto ale dobře vystihuje, proč mladí lidé do státní správy míří, jaký typ lidí v ní dokáže vytrvat i proč z ní mnozí odchází. Což je i Tajtlův případ.

O smyslu a potřebě kvalitní byrokracie: Chceme za „naše peníze“ to nejlepší?

Komentář Šárky Homfray: Úředníci a úřednice byli – a vesměs stále bohužel jsou – politicky často chápáni pouze jako beztvará masa na výdajové straně státního rozpočtu. Procenta, o která je možné je seškrtat a nikdo si toho nevšimne, se stala jedním z nejvíce provařených předvolebních klišé.

Přijít, sednout si a makat. Kdo a proč v Česku pracuje pro stát

Je jich přes 60 tisíc a svou prací ovlivňují životy nás všech. Jde o státní zaměstnance, úředníky, kteří jsou často synonymem pro pomalost i přebujelost byrokracie. Podle většiny Čechů stát nedokáže zaměstnat ty nejschopnější. Průměrný věk státního zaměstnance je necelých 47 let a data ukazují, že mladé lidi státní aparát neumí nalákat. Proč do služeb státu nechtějí a proč z nich odchází? Co nám o úřednících říkají data a co zkušenosti?

Dostávejte nové texty z víkendové přílohy každý pátek do vašeho emailu: přihlaste se k odběru newsletteru Kontext N!

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Andrej Babiš

Sněmovní volby 2021

Speciál o státní správě

Česko, Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější