Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Krásy a úskalí skládání většinových koalic. Sestavit funkční vládu po volbách může být velmi složité pro všechny

V současném volebním období vládlo ANO s ČSSD za podpory komunistů. Jaká bude situace pro ANO po říjnovém hlasování, není jasné. Obě zbylé strany se pohybují na hranici zvolení. Foto: ČTK
V současném volebním období vládlo ANO s ČSSD za podpory komunistů. Jaká bude situace pro ANO po říjnovém hlasování, není jasné. Obě zbylé strany se pohybují na hranici zvolení. Foto: ČTK

Analýza: Sněmovní volby jsou za dveřmi a spolu s finálními útoky na srdce a rozum voličů začínají probleskovat obrysy možných vládních koalic. Favorité voleb i strany a hnutí, které bojují o překročení pětiprocentní hranice, v posledních dnech a týdnech naznačili, s kým by případně mohli utvořit kabinet a kde jsou naopak dveře napevno zavřeny. Aktuálně se jeví, že složit pohodlnou, stabilní a kompaktní většinu nemusí být vůbec jednoduchý úkol. A to pro nikoho.

Bitva o hlasy občanů skončí v sobotu 9. října. Okamžitě se ale rozjede další velká a zásadní hra, ta o budoucí vládu. Rozložení sil, jak jej v minulých týdnech zachytily některé volební modely, je velmi nejisté.

Desítky procent voličů se totiž až na poslední chvíli mohou rozhodovat, jestli vůbec půjdou odevzdat hlas a případně komu dají svou důvěru. Různá šetření také naznačují, že povolební rozložení může být velmi těsné a skládání funkční koalice tak může být velkou výzvou.

V dosavadní kampani se jednotlivé strany i koalice již nechaly slyšet, s kým by za žádnou cenu do vládního dobrodružství nešly. Část si ale nechala, a to platí zejména o potenciálních partnerech hnutí ANO, otevřené možnosti.

Z minulosti jsou známé případy, kdy se předvolební proklamace rozplynuly krátce po hlasování. Asi nejznámější bylo zformování Zemanovy „vlády sebevrahů“ v roce 1998 na základě takzvané opoziční smlouvy – dohody mezi hlavními politickými rivaly, tehdejšími šéfy ODS a ČSSD Václavem Klausem a současnou hlavou státu.

Dostupné volební modely naznačují, že povolební situace může opět vyžadovat velkou politickou flexibilitu. Na jedné straně je opoziční blok zformovaný ve dvě koalice, který deklaruje, že chce do společného projektu jít právě jen společně. Jejich podpora se pohybuje těsně nad hranicí 40 procent a není tak vůbec jasné, jestli dosáhnou na sněmovní většinu.

Aby se jim podařilo získat alespoň kýžených 101 mandátů, potřebují v ideálním případě ještě posílit, spoléhat se ale nejspíš budou muset i na to, že sněmovní práh nepřekročí strany jako komunisté, ČSSD nebo Přísaha. To by jejich šance na stojedničku výrazně zvyšovalo. Modelování situace kolem pětiprocentní hranice a její význam pro povolební uspořádaní jsme se věnovali v samostatné analýze.

Na druhé straně stojí hnutí ANO a subjekty, které s ním buď vládly v posledních letech, nebo mají šanci do Sněmovny vstoupit jako nováček. Největší favorit říjnových voleb, kterým ANO premiéra Andreje Babiše soudě dle dostupných dat v tuto chvíli stále je, tak musí spoléhat zejména na bazální schopnost svých potenciálních partnerů získat alespoň nějaké poslanecké zastoupení.

Ale i pokud blok hnutí a stran, které mohou s Babišem v poklidu vládnout, získá 101 a více křesel, není zcela jasné, že vytvoří poklidnou vládní většinu. Záležet totiž bude na tom, zda

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Analýza

Sněmovní volby

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější