Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Výtahy a vejtahové

Na vrchol. Foto: Adobe Stock
Na vrchol. Foto: Adobe Stock

Fejeton spisovatele Jiřího Kratochvila o tom, co je potřeba, abyste se dostali výš ve společenské hierarchii.

Výtah, zdviž, lift, a dokonce páternoster, tak se jmenují ty pohyblivé klícky, které nás dnes přepraví i do nejvyšších poschodí věžáků a mrakodrapů a už zítra budou mít ctižádost dopravovat nás i na měsíc.

Když někdo od dětství žije v nejvyšším poschodí věžáku či mrakodrapu a dožije se tam kmetského věku, veškerý čas, který tam strávil ve výtahové kleci, se nakonec už počítá na roky. Obrazně řečeno: vyrostl tam z dětských střevíčků a v liftu pak odmaturoval a ve výtahu se oženil a v páternosteru vyvedl na svět potomky a ve zdviži se potom nechal vyzvednout až na ten andělský obláček.

Přesně tak, ve výtahu se doslova žije. Člověk tam může potkat svou velikou lásku, ale běda, i svou úlisnou smrtku. Ukažte mi někoho, kdo aspoň pět minut netrčel ve výtahu, když v domě vypadly pojistky, či tak něco. Jsou tací, kteří by do výtahu nevlezli ani za prase, klaustrofobici a jiní, jimž se lift stal výtahem na popraviště, jak víme z filmu s Jeanne Moreau.

Má prababička měla ještě výtah za ďáblovu past, ale pradědeček byl už k výtahům shovívavější a označil je jen za čertovský vynález, ale vám, kteří bydlíte ve věžáku hned vedle výtahové šachty, tak vám ho byl zas čert dlužen.

Zažil jsem kdysi oberleného básníka Oldřicha Mikuláška, zrovna když se rozhodl navštívit

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Fejeton

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější