Trauma 11. září spustilo americký vývoz demokracie silou. Po odchodu z Afghánistánu se s ním Biden rozhodl skoncovat
Komentář Jiřího Pehe: Americký prezident Joe Biden po stažení posledních amerických vojáků z Afghánistánu oznámil, že Spojené státy končí s vývozem demokracie. Ve spoustě prohlášení, která chaotický odchod amerických jednotek z Afghánistánu doprovázela, toto strohé vyjádření poněkud zapadlo, ale nemělo by. Pokud svá slova totiž myslel vážně, jsme svědky konce jedné éry v zahraniční politice USA, která ve své poslední podobě začala po teroristických útocích z 11. září 2001.
Americké pokusy šířit demokracii různými prostředky do zbytku světa jsou samozřejmě staršího data. Je jim více než sto let a pojí se zejména s politickou filozofií prezidenta Woodrowa Wilsona. Po 11. září 2001 na sebe ale wilsoniánství vzalo extrémní podobu, když neokonzervativci z okolí prezidenta George W. Bushe prosadili do politické praxe své přesvědčení, že demokracii lze do světa šířit nejen v podobě „měkké síly“, ale i silou. Jinými slovy: jednou z odpovědí na islámský fundamentalismus mělo být – třeba i násilné – nastolení demokracie v zemích, odkud se islámský terorismus šířil.
Když Biden nyní oznámil, že s vývozem demokracie je konec, měl na mysli zejména konec neokonzervativního dědictví, které přežilo v podobě americké okupace Afghánistánu a poté i Iráku dvacet let. Neznamená to ale, že se v šíření demokracie nebudou USA angažovat jinými způsoby.
Pochybnosti o tom, zda by se Spojené státy měly jakkoliv angažovat ve vývozu demokratických hodnot do jiných částí světa,
