Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Přijít, sednout si a makat. Kdo a proč v Česku pracuje pro stát

Syndrom vyhoření poznáme mimo jiné podle toho, že ztrácíme o práci zájem, hůře se soustředíme, neradujeme se z úspěchů a tato nepohoda narušuje i náš osobní život. Ilustrace: Pavel Polák
Syndrom vyhoření poznáme mimo jiné podle toho, že ztrácíme o práci zájem, hůře se soustředíme, neradujeme se z úspěchů a tato nepohoda narušuje i náš osobní život. Ilustrace: Pavel Polák

Je jich přes 60 tisíc a svou prací ovlivňují životy nás všech. Jde o státní zaměstnance, úředníky, kteří jsou často synonymem pro pomalost i přebujelost byrokracie. Podle většiny Čechů stát nedokáže zaměstnat ty nejschopnější. Průměrný věk státního zaměstnance je necelých 47 let a data ukazují, že mladé lidi státní aparát neumí nalákat. Proč do služeb státu nechtějí a proč z nich odchází? Co nám o úřednících říkají data a co zkušenosti?

Když Martin Tajtl nastupoval do státní správy, jeho první štací byla Česká obchodní inspekce. „V podstatě až první den v práci jsem dostal platový výměr a zjistil jsem, že jsem nastoupil za osmnáct tisíc hrubého. V té době jsem váhal, zda hned odejít a hledat dál, nakonec jsem se ale rozhodl zůstat,“ vzpomíná na své začátky.

I když se tématu veřejné správy věnoval už na škole, po studiu chtěl zamířit do bankovnictví. Jenže byl rok 2012, trh byl po finanční krizi přehlcen a pracovních míst bylo málo. Tajtl tak jakožto čerstvý absolvent přijal nabídku práce v IT oddělení České obchodní inspekce.

Měl tehdy vystřídat kolegu, který byl v důchodovém věku a na stejné pozici pracoval přes třicet let. Nízké finanční ohodnocení Tajtlovi nakonec vykompenzovala možnost podílet se na velkých projektech. A rychlý růst. „Po pár měsících jsem se stal zástupcem šéfa IT,“ popisuje. Za úkol dostal například vytvořit nový informační systém s rozpočtem tři miliony korun. V té době byl na úřadě jediný, kdo projekt dokázal posunout. O pár let později už interní IT systémy obchodní inspekce neřešil, o mnoho komplexnější a větší výzvy na něj čekaly nejprve na ministerstvu vnitra a později také na Finanční správě.

S vidinou, že zlepší fungování státní správy skrze práci s daty, nastupoval do služeb státu i Václav Korbel. Na ministerstvo školství zamířil pracovat v létě 2018, kdy dokončoval doktorát na Fakultě sociálních věd UK. Tehdy plný ideálů a nadšení. Dnes svou představu zpětně hodnotí jako naivní. Důvod?

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Sněmovní volby 2021

Speciál o státní správě

Česko, Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější