Plocha velikosti půldruhé stovky Václaváků, přes dva miliony lidí denně a vše, co si lze představit… Vítejte na trzích Adjamé
Deník z Pobřeží slonoviny: Minule jsme s Deníkem z ciziny navštívili trh v provensálském Aix-en-Provence (i se závěrečným povzdechem, že podobné akce v tuzemsku mají stále ještě co dohánět). Tentokrát se vypravíme na tržiště do západní Afriky.
„Do Adjamé,“ říkám taxikáři, když dosedám do oranžové Toyoty a marně se za sebou snažím zabouchnout dvířka. „A kam přesně?“ „Na tržiště,“ odpovídám. Dvířka se ne a ne zaklapnout. „Ale kam?“ ptá se už mírně netrpělivě. Dohodneme se, klasicky, že „uvidíme, podle dopravy“. Ta se podle očekávání zasekne už na příjezdovém bulváru. Konečně se proto pouštím dvířek, která jsem celou jízdu musela přidržovat, platím předem smluvenou cenu a vystupuju.
Bosou nohou v kaučukové žabce se zabořím dva centimetry do hustého bláta (období dešťů ještě neustalo), druhou stoupám na odpadky, kterými je „vydlážděna“ část hlubší louže, a před troubící motorkou uskakuju na kousilínek volného chodníku. Vzápětí už mě pohltí pomalu se šinoucí kompaktní dav nakupujících a prodejců. Vyčnívají z něj lavory a koše plné nejrůznějšího zboží na hlavách žen, které proudí oběma směry.
Jsem v abidžanské čtvrti Adjamé, na stejnojmenném tržišti, které patří mezi největší v celé západní Africe. V místním jazyce ébrié značí výraz adjamé