Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Nepožadujme po přírodních vědách absolutní jistotu, nevyplácí se to

Řekněte mi, jestli za tohle může klimatická změna. Ale přesně a s naprostou jistotou, prosím! Foto: Adobe Stock
Řekněte mi, jestli za tohle může klimatická změna. Ale přesně a s naprostou jistotou, prosím! Foto: Adobe Stock

Hned po tragickém průchodu tornáda obcemi na jižní Moravě se strhla mediální rozepře ohledně rámování katastrofy ve vztahu k probíhající klimatické krizi. Kontroverzi pak celé léto přiživuje série dalších událostí od záplav v Německu po vydání zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Každá znovu zvýrazňuje rozdílné přístupy ke klimatické komunikaci různých odborných hlasů u nás i v zahraničí.

Ve sporu jde o vztah klimatologie k jednotlivým projevům počasí, ale zároveň o roli vědců ve společenském dialogu ohledně klimatické krize. Rozdílné přístupy k těmto otázkám by však neměly překrýt fakt, že obě strany se shodnou na tom podstatném: klimatickou změnu je třeba řešit už dnes.

Můžeme připisovat extrémní projevy počasí klimatické změně?

Asi všichni známe poučku, že připisovat jednotlivé jevy změně klimatu je nemožné, protože klima není počasí. Počasí je, zda mi teď za oknem prší, nebo svítí slunce, zatímco klima je, kolik vody u nás asi tak za rok naprší. Pršelo dnes kvůli změně klimatu? Hloupá otázka. Anebo ne?

K určité atribuci jednotlivých jevů klimatické změně se vědecky propracovat můžeme. U každého projevu počasí lze měřit parametry jako frekvence a síla. Jak často u nás naprší víc než sedmdesát milimetrů za hodinu? Jak často přesáhne teplota čtyřicet pět stupňů? A jelikož se změna klimatu projevuje i posunem těchto parametrů v čase, můžeme se ptát, jak pravděpodobná byla u nás teplota 45 °C v roce 1950 a jak pravděpodobná je dnes. Jelikož víme, že hlavní hnací silou trendu stoupajících teplot je skleníkový efekt, můžeme rozdíl mezi oběma pravděpodobnostmi připisovat především klimatické změně způsobené člověkem. Letos poprvé tento postup uplatnil ve své zprávě i IPCC, což s konečnou platností ohlašuje jeho přijetí do vědeckého konsenzu.

Za extrémní události považujeme ty, které byly dosud málo časté. A právě u těch je pak posun v pravděpodobnosti nejvíce znát. Takže zatímco se od roku 1850 zvedla pravděpodobnost, že bude v západní Kanadě v červnu více než 20 °C, třeba o jednotky procent, pravděpodobnost nedávné vlny veder nad 48 °C zde vzrostla asi stopadesátkrát. To znamená, že bez klimatické změny by

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Změna klimatu

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější