Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Státník chce dobře spravovat zemi, kariérnímu politikovi jde jen o to, aby vyhrál volby

„Nikdo není moudrý, kdo není také statečný.“ Marcus Tullius Cicero, 106–43 př. n. l. Ilustrace: Adobe Stock
„Nikdo není moudrý, kdo není také statečný.“ Marcus Tullius Cicero, 106–43 př. n. l. Ilustrace: Adobe Stock

Komentář Hynka Jeřábka: „Pragmatický“ politik, nezřídka podléhající populistickým náladám, hledá snadnou, přímočarou cestu. Jím pověřený manažer volební kampaně má za úkol přinést hlasy voličů. A způsoby zjišťování veřejného mínění i manažerské rady vypadají podle toho. Co nabídnout potenciálním voličům, kteří jsou mezi jednotlivými volbami často apolitičtí? Pro okamžitý efekt je třeba vše co nejvíce zjednodušit, vyjadřovat se schematicky, využívat osvědčené praktiky, schémata a šablony uzpůsobené k tomu, aby přinesly hlasy. Státník postupuje jinak. A volby dokáže vyhrát také.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Ne náhodou vyhrával celá desetiletí v poválečném Německu Konrad Adenauer jedny volby za druhými. Jako kancléř působil od roku 1949 až do roku 1963 a dodnes je vnímán jako strůjce prosperity obnovovaného Německa, tedy jeho západní části. A po krátké přestávce totéž platilo pro Helmuta Kohla. Také byl celá léta německým kancléřem, od roku 1982 až do roku 1998. Je považován za sjednotitele Německa. O obou se spolehlivě ví, že „uměli naslouchat“ svým poradcům, že si nechávali podrobně vysvětlovat do hloubky propracované analýzy vycházející z výsledků profesionálních sociologických výzkumných šetření.

Letním sídlem Konrada Adenauera se stala Villa Cadenabbia u jezera Como v severní Itálii. Tento významný evropský státník zde mezi svými hosty pravidelně přijímal i Elisabeth Noelle-Neumannovou, skutečnou znalkyni sociologického výzkumu, významnou zakladatelku a po padesát let (1947–1996) také ředitelku Alensbašského ústavu pro demoskopii. Nejenže psala pravidelně politologické komentáře pro prestižní deník Frankfurter Algemeine Zeitung, byla také osobní poradkyní jak tohoto kancléře, tak později i zmíněného Helmuta Kohla. Počínaje dobou, kdy působil ještě „jen“ jako předseda zemské vlády spolkové země Porýní-Falc (19691976) a jeho kariéra se teprve rozvíjela.

Se svými promyšlenými radami se tak Noelle-Neumannová dá označit za podstatnou strůjkyni dlouhodobého úspěchu obou. Stejně důležité však bylo, že oba státníci důvěřovali jejím analýzám a nechali si odborně poradit.

O co vlastně šlo? V čem se lišily analýzy Noelle-Neumannové od výsledků dnešních výzkumů veřejného mínění? Co dnes zajímá Andreje Babiše, Markétu Pekarovou Adamovou, Ivana Bartoše, Olgu Richterovou, Víta Rakušana, Petra Fialu nebo Mariána Jurečku? A co zajímalo Konrada Adenauera či Helmuta Kohla?

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Názor

Průzkum veřejného mínění

Sněmovní volby

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější