Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

BIS v kauze ruského ovlivňování voleb ukázala na Bystroně z německé AfD.

Vítězové a poražení našeho věku. Současnost kopíruje vývoj prvních dní industrializace, tvrdí oceňovaná kniha

Kdo získá nejvíc díky další vlně automatizace? Foto: Lenny Kuhne
Kdo získá nejvíc díky další vlně automatizace? Foto: Lenny Kuhne

Žijeme v době rychlého technického pokroku, kdy si pořád jen ti bohatší mohou zaplatit výlet do vesmíru, ovšem téměř každý si může pořídit kdysi nepředstavitelně inteligentní stroje, které nám v každodenním životě usnadňují práci. Jde o bezprecedentní éru v dějinách lidstva, nebo se dají v oblasti společenských důsledků najít nějaké analogie?

Švédsko-německý ekonom Carl Benedikt Frey odpovídá, že rozhodně dají. Ve své knize Technologická past: Kapitál, práce a moc ve věku automatizace, která po svém vydání získala úctyhodnou řadu ocenění, hledá paralely současného vývoje v minulosti a snaží se z nich vyvodit aktuální poučení.

Shrnuje přitom dějiny technologického pokroku od objevu zemědělství a ukazuje, že ačkoli řada důležitých technologií byla známa již před začátkem osmnáctého století, neprosadily se tyto vynálezy do každodenní praxe.

Déjà vu

Když se začátkem průmyslové revoluce technologické vymoženosti začaly konečně ve větším měřítku rozšiřovat, bezprostřední důsledky pro většinu obyvatelstva byly spíše negativní.

Poté, co starší systém výroby, tedy formu rané fáze manufakturní výroby založené na zprostředkování domácké práce, během 18. a hlavně v 19. století postupně nahrazovaly mechanizované továrny, „vymizela tradiční zaměstnání se středními příjmy“, narostly zisky úzké skupiny lidí a dramaticky stoupl rozdíl v příjmech.

Ačkoli produkce rostla, zisky si nenašly cestu do kapes obyčejných lidí. Skutečné mzdy u některých

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Literatura faktu

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější