ČSSD k Číně nepřiblížil Zeman, ale Paroubek. Nahlédněte do knihy Jakuba Zelenky Česko-čínské objímání
Přinášíme ukázku z nové knížky Jakuba Zelenky. Česko-čínské objímání mapuje, jak se česká zahraniční politika vůči Pekingu utvářela, a obsahuje svědectví státníků či úředníků, kteří ve své době sehráli rozhodující roli, například Jiřího Paroubka, Petra Nečase, Martina Bursíka nebo Jana Fischera. Mnozí z nich o tomto tématu promlouvají vůbec poprvé. Kombinací analýz a rozhovorů s klíčovými aktéry kniha vykresluje komplexní obrázek česko-čínských vztahů za uplynulé tři dekády.
Česko-čínské objímání zakoupíte na našem e-shopu nebo ve všech dobrých knihkupectvích.
Sociální demokracie byla po KSČM první porevoluční stranou, která začala projevovat větší zájem o vztahy s Čínou. Dodnes je jedním z nejviditelnějších zastánců obchodování s Pekingem.
Bývalí předsedové ČSSD se shodují, že téma vztahů s Čínou začalo být ve straně hojně probírané až po nástupu Jiřího Paroubka, předtím se prakticky neřešilo, a to ani v éře Miloše Zemana. Ten se přitom později ve funkci hlavy státu o utužování kontaktů s Pekingem zasazoval velmi výrazně. Původním architektem orientace sociální demokracie na Čínu ovšem nebyl.
Za lídra, který ve straně toto téma zvedl, se i s odstupem patnácti let označuje Paroubek. „Nepamatuji si, že by se otázka Číny přede mnou řešila. V roce 2005 jsem pochopil, že Čína bude významný faktor, a pokud chceme udržet tempo růstu, potřebujeme odbytiště mimo EU – v Číně, Rusku a Indii,“ řekl v rozhovoru s Deníkem N. A jeho spolupracovníci mu dávají za pravdu.
Česko začalo být pro čínskou zahraniční politiku atraktivní v roce 2004, kdy vstoupilo do Evropské unie. „V době, kdy jsem byl premiér, se toto téma v sociální demokracii moc neřešilo. Věděli jsme, že je to velká země. Zájem o Čínu ale neměl lobbistický charakter a vznikl z politických úvah,“ vzpomíná Paroubkův předchůdce v čele ČSSD a bývalý premiér Vladimír Špidla.
„Veškerá kapacita se podřídila vstupu do EU. Čína tehdy také zdaleka neznamenala to, co znamená dnes,“ připomíná Špidla. Zároveň kritizuje prezidenta Zemana za jeho současný postoj k Číně, jenž z jeho pohledu není realistický.
Podle Bohuslava Sobotky, který byl v Paroubkově vládě (2005 až 2006) ministrem financí, se téma výrazně projevilo také při diskusích se stranickými poradci. Paroubkův důraz na obchodní vztahy s Čínou byl podle něj ve straně brán jako fakt a nikdo tento nový vektor zahraniční politiky nerozporoval.
Sobotka se podobně jako jiní bývalí premiéři po odchodu z funkce začal zaměřovat na byznys s Čínou, doprovázel do asijské země i podnikatelskou delegaci. V září 2018 popsal Deníku N své angažmá. „Požádala mne o to čínská velvyslankyně (Ma Kche‑čching). V minulých letech tuto delegaci totiž často vedli bývalí premiéři,“ odpověděl na otázku, proč na nabídku doprovázet podnikatele kývl.
Paroubkovu výraznější orientaci na východ potvrzuje i politolog Lukáš Jelínek, který ČSSD dlouhodobě sleduje. „Paroubek tehdy hlásal politiku vícero azimutů, podle níž je nutné se orientovat na více zemí světa včetně našich transatlantických partnerů,“ míní.
Jelínek připomíná, že řada významných politiků v sociální demokracii měla k Číně vztah – nebo si ho později vytvořila. „Byl to například Jaroslav Tvrdík, blízký spolupracovník Jiřího Paroubka. Dále to byl Jan Kohout, který byl poté ministrem zahraničí, a Jan Birke, jenž v Číně léta pracoval. Do popředí české zahraniční politiky se toto téma podařilo dostat do značné míry jejich aktivitou a aktivitou lidí z jejich okolí,“ popisuje.
ČSSD jako strana však podle něj Čínu coby téma na celostátní úrovni nezvedla.
Kohout byl šéfem diplomacie v letech 2009–2010 a poté v roce 2013 v takzvané Zemanově úřednické vládě, která o restart vztahů s Čínou usilovala. Diplomat se obchodu s Čínou věnoval i po odchodu ze státních služeb. Svůj Institut Nové hedvábné stezky, který se měl právě rozvoji vzájemného byznysu věnovat, ale v roce 2019 zavřel. Seznam Zprávám vysvětlil, že důvodem byl nezájem podnikatelů a zhoršující se vzájemné vztahy.
Kohout institut založil v roce 2015 jako protiváhu Smíšené česko‑čínské komoře vzájemné spolupráce, kterou dosud vede další významný podporovatel vztahů s Čínou v ČSSD Jaroslav Tvrdík. Tomu se ale na rozdíl od Kohoutovy organizace dařilo být blízko prezidentu Zemanovi – Tvrdíkova komora například na Pražském hradě pořádala Čínské investiční fórum.
Paroubkův poradce konkuruje Tvrdíkovi
Vlivnou česko‑čínskou komoru založil i další člen ČSSD a právník Petr Petržílek. Jeho Czech‑China Centrum založené v roce 2017 se účastní oficiálních návštěv Číny s vysoce postavenými politiky; doprovázelo například prezidenta Zemana na cestě do Šanghaje v roce 2018.
Centrum se také jako jedna ze sedmi firem účastnilo cesty předsedy Sněmovny Radka Vondráčka do Číny koncem roku 2019. Petržílek byl v Paroubkově éře náměstkem na ministerstvu životního prostředí a působil i jako jeho šéfporadce. K nejvyššímu vedení ČSSD měl blízko i o patnáct let později – radil dalšímu předsedovi Janu Hamáčkovi.
„Téma se začalo řešit za Paroubka. Hlavními tahouny tehdy byli předně Jan Birke a Jaroslav Tvrdík. Proti jsem nebyl, ekonomicky to smysl dávalo. Osobně jsem kontakty žádné neměl. Považuji za velké plus, že se navázaly diplomatické a politické styky,“ hodnotí Petržílek.
Ke svému byznysu pak dodává: „Samozřejmě i to, že jsem byl poradce premiéra (Sobotky), mělo svou váhu. V počátcích ano, dnes je to dáno také významem česko‑čínského centra.“ Vazby na české politiky podle něj čínští klienti oceňují.
Jméno starosty Náchoda Jana Birkeho v souvislosti s Čínou uvnitř ČSSD zaznívá velmi často. „Pan Birke v té době fungoval jako Paroubkův blízký spolupracovník. Na aktivitu Jiřího Paroubka někdy od roku 2012 postupně navázali hejtmani za ČSSD a od roku 2013 i nejvyšší státní úroveň,“ popsal Deníku N bývalý poslanec a jihomoravský hejtman z ČSSD Michal Hašek.
Hašek je doteď poradcem prezidenta Miloše Zemana i předsedy ČSSD Jana Hamáčka. Po volbách v roce 2013 byl jedním z aktérů takzvaného lánského puče – v koordinaci s Hradem se snažil zbavit svého soka Bohuslava Sobotky.
Tajené angažmá v americko‑čínské firmě
Birke se do kontaktu s Čínou dostal už na počátku 90. let. Ve svém životopise píše, že „v letech 1993–1996 pracoval jako manažer americko‑čínské společnosti se zaměřením na zabezpečení výroby a dodávky strategických surovin v Čínské lidové republice“.
Birke později s Tvrdíkem zakládal zmiňovanou Česko‑čínskou komoru vzájemné spolupráce, v níž se stal viceprezidentem. Sám však tvrdí, že za své služby nepobírá žádný plat.
O svém angažmá v obchodu s Číňany se po letech odmítá bavit. „Je to pro mě minulost. V té době jsem nebyl v politice, je to moje soukromá věc. Komentáře mých kolegů jsou spekulace,“ odpověděl Deníku N.
Na otázku, zda získal v Číně nějaké kontakty, odepsal: „Ne!!!“ Přes opakované dotazy odmítl sdělit jméno firmy, pro kterou v 90. letech pracoval. „Prostě nechci. Je to osobní. Minulost, ke které se nechci vracet. Doufám, že to pochopíte,“ doplnil.
Zástupci ČSSD dnes podle dat ve Sněmovně zmiňují Čínu nejčastěji. Předčili v tom i tradičního partnera Pekingu – KSČM.
Výzkumníci z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) se tématem zabývali v projektu ChinfluenCE. Od roku 1993, tedy od rozdělení Československa, zmínili politici z ČSSD ve Sněmovně Čínu ve 111 případech. Tedy nejčastěji ze všech stran. Vyjadřovali se většinou neutrálně (58 případů) a pozitivně (33 případů). Zbytek zmínek byl negativní.
Na druhém místě je s 98 zmínkami ODS, ta se však k Číně spolu s TOP 09 vyjadřovala nejvíce negativně. Na opačném pólu a zároveň na třetím místě je KSČM (92 zmínek), která ze všech stran mluvila o Číně pozitivně.
Data pak ukazují, že nejpozitivněji se poslanci ČSSD vyjadřovali o Číně ne v Paroubkově éře, ale právě při restartu vztahů, o nějž se po roce 2013 zasadili hlavně Zeman se Sobotkou. Sám expremiér Sobotka na půdě Sněmovny o Číně mluvil nejen nejčastěji ze všech poslanců, ale také nejpozitivněji.
Časová osa dat potvrzuje slova politologa Jelínka, že téma Číny bylo poprvé razantně zdviženo právě v době, kdy byl předsedou vlády Jiří Paroubek. Tehdy se počet zmínek zdvojnásobil na 42. Nového vrcholu téma dosáhlo v letech 2014 až 2017, kdy ve Sněmovně zaznělo na 170 příspěvků, uvádí analýza.
Kniha vznikla za přispění Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Česko-čínské objímání i další tituly z Edice N si můžete objednat na e-shopu Deníku N.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.