Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

ČSSD k Číně nepřiblížil Zeman, ale Paroubek. Nahlédněte do knihy Jakuba Zelenky Česko-čínské objímání

Česko-čínské objímání a další tituly Edice N. Foto: Deník N
Česko-čínské objímání a další tituly Edice N. Foto: Deník N

Přinášíme ukázku z nové knížky Jakuba Zelenky. Česko-čínské objímání mapuje, jak se česká zahraniční politika vůči Pekingu utvářela, a obsahuje svědectví státníků či úředníků, kteří ve své době sehráli rozhodující roli, například Jiřího Paroubka, Petra Nečase, Martina Bursíka nebo Jana Fischera. Mnozí z nich o tomto tématu promlouvají vůbec poprvé. Kombinací analýz a rozhovorů s klíčovými aktéry kniha vykresluje komplexní obrázek česko-čínských vztahů za uplynulé tři dekády.

Česko-čínské objímání zakoupíte na našem e-shopu nebo ve všech dobrých knihkupectvích.

Sociální demokracie byla po KSČM první porevoluční stranou, kte­rá začala projevovat větší zájem o vztahy s Čínou. Dodnes je jedním z nejviditelnějších zastánců obchodování s Pekingem.

Bývalí předsedové ČSSD se shodují, že téma vztahů s Čínou za­čalo být ve straně hojně probírané až po nástupu Jiřího Paroubka, předtím se prakticky neřešilo, a to ani v éře Miloše Zemana. Ten se přitom později ve funkci hlavy státu o utužování kontaktů s Pekin­gem zasazoval velmi výrazně. Původním architektem orientace so­ciální demokracie na Čínu ovšem nebyl.

Za lídra, který ve straně toto téma zvedl, se i s odstupem patnác­ti let označuje Paroubek. „Nepamatuji si, že by se otázka Číny přede mnou řešila. V roce 2005 jsem pochopil, že Čína bude významný fak­tor, a pokud chceme udržet tempo růstu, potřebujeme odbytiště mi­mo EU – v Číně, Rusku a Indii,“ řekl v rozhovoru s Deníkem N. A jeho spolupracovníci mu dávají za pravdu.

Česko začalo být pro čínskou zahraniční politiku atraktivní v roce 2004, kdy vstoupilo do Evropské unie. „V době, kdy jsem byl premiér, se toto téma v sociální demokracii moc neřešilo. Věděli jsme, že je to velká země. Zájem o Čínu ale neměl lobbistický charakter a vznikl z politických úvah,“ vzpomíná Paroubkův předchůdce v čele ČSSD a bývalý premiér Vladimír Špidla.

„Veškerá kapacita se podřídila vstupu do EU. Čína tehdy také zda­leka neznamenala to, co znamená dnes,“ připomíná Špidla. Zároveň kritizuje prezidenta Zemana za jeho současný postoj k Číně, jenž z jeho pohledu není realistický.

Podle Bohuslava Sobotky, který byl v Paroubkově vládě (2005 až 2006) ministrem financí, se téma výrazně projevilo také při disku­sích se stranickými poradci. Paroubkův důraz na obchodní vztahy s Čínou byl podle něj ve straně brán jako fakt a nikdo tento nový vek­tor zahraniční politiky nerozporoval.

Sobotka se podobně jako jiní bývalí premiéři po odchodu z funkce začal zaměřovat na byznys s Čínou, doprovázel do asijské země i pod­nikatelskou delegaci. V září 2018 popsal Deníku N své angažmá. „Po­žádala mne o to čínská velvyslankyně (Ma Kche‑čching). V minulých letech tuto delegaci totiž často vedli bývalí premiéři,“ odpověděl na otázku, proč na nabídku doprovázet podnikatele kývl.

Paroubkovu výraznější orientaci na východ potvrzuje i politolog Lukáš Jelínek, který ČSSD dlouhodobě sleduje. „Paroubek tehdy hlá­sal politiku vícero azimutů, podle níž je nutné se orientovat na více zemí světa včetně našich transatlantických partnerů,“ míní.

Jelínek připomíná, že řada významných politiků v sociální demo­kracii měla k Číně vztah – nebo si ho později vytvořila. „Byl to na­příklad Jaroslav Tvrdík, blízký spolupracovník Jiřího Paroubka. Dále to byl Jan Kohout, který byl poté ministrem zahraničí, a Jan Birke, jenž v Číně léta pracoval. Do popředí české zahraniční politiky se toto téma podařilo dostat do značné míry jejich aktivitou a aktivitou lidí z jejich okolí,“ popisuje.

ČSSD jako strana však podle něj Čínu coby téma na celostátní úrovni nezvedla.

Kohout byl šéfem diplomacie v letech 2009–2010 a poté v roce 2013 v takzvané Zemanově úřednické vládě, která o restart vztahů s Čínou usilovala. Diplomat se obchodu s Čínou věnoval i po odcho­du ze státních služeb. Svůj Institut Nové hedvábné stezky, který se měl právě rozvoji vzájemného byznysu věnovat, ale v roce 2019 za­vřel. Seznam Zprávám vysvětlil, že důvodem byl nezájem podnikatelů a zhoršující se vzájemné vztahy.

Kohout institut založil v roce 2015 jako protiváhu Smíšené česko‑čínské komoře vzájemné spolupráce, kterou dosud vede další vý­znamný podporovatel vztahů s Čínou v ČSSD Jaroslav Tvrdík. Tomu se ale na rozdíl od Kohoutovy organizace dařilo být blízko prezidentu Zemanovi – Tvrdíkova komora například na Pražském hradě pořáda­la Čínské investiční fórum.

Ilustrace pro knihu vytvořil Petr Polák.

Paroubkův poradce konkuruje Tvrdíkovi

Vlivnou česko‑čínskou komoru založil i další člen ČSSD a právník Petr Petržílek. Jeho Czech‑China Centrum založené v roce 2017 se účastní oficiálních návštěv Číny s vysoce postavenými politiky; dopro­vázelo například prezidenta Zemana na cestě do Šanghaje v roce 2018.

Centrum se také jako jedna ze sedmi firem účastnilo cesty před­sedy Sněmovny Radka Vondráčka do Číny koncem roku 2019. Pe­tržílek byl v Paroubkově éře náměstkem na ministerstvu životního prostředí a působil i jako jeho šéfporadce. K nejvyššímu vedení ČSSD měl blízko i o patnáct let později – radil dalšímu předsedovi Janu Ha­máčkovi.

„Téma se začalo řešit za Paroubka. Hlavními tahouny tehdy byli předně Jan Birke a Jaroslav Tvrdík. Proti jsem nebyl, ekonomicky to smysl dávalo. Osobně jsem kontakty žádné neměl. Považuji za velké plus, že se navázaly diplomatické a politické styky,“ hodnotí Petržílek.

Ke svému byznysu pak dodává: „Samozřejmě i to, že jsem byl po­radce premiéra (Sobotky), mělo svou váhu. V počátcích ano, dnes je to dáno také významem česko‑čínského centra.“ Vazby na české politiky podle něj čínští klienti oceňují.

Jméno starosty Náchoda Jana Birkeho v souvislosti s Čínou uvnitř ČSSD zaznívá velmi často. „Pan Birke v té době fungoval jako Paroub­kův blízký spolupracovník. Na aktivitu Jiřího Paroubka někdy od roku 2012 postupně navázali hejtmani za ČSSD a od roku 2013 i nejvyšší státní úroveň,“ popsal Deníku N bývalý poslanec a jihomoravský hejt­man z ČSSD Michal Hašek.

Hašek je doteď poradcem prezidenta Miloše Zemana i předse­dy ČSSD Jana Hamáčka. Po volbách v roce 2013 byl jedním z aktérů takzvaného lánského puče – v koordinaci s Hradem se snažil zbavit svého soka Bohuslava Sobotky.

Kniha je kombinací analýz a rozhovorů s klíčovými aktéry. Ilustrace: Petr Polák

Tajené angažmá v americko‑čínské firmě

Birke se do kontaktu s Čínou dostal už na počátku 90. let. Ve svém životopise píše, že „v letech 1993–1996 pracoval jako manažer americko‑čínské společnosti se zaměřením na zabezpečení výroby a dodávky strategických surovin v Čínské lidové republice“.

Birke později s Tvrdíkem zakládal zmiňovanou Česko‑čínskou ko­moru vzájemné spolupráce, v níž se stal viceprezidentem. Sám však tvrdí, že za své služby nepobírá žádný plat.

O svém angažmá v obchodu s Číňany se po letech odmítá bavit. „Je to pro mě minulost. V té době jsem nebyl v politice, je to moje soukro­má věc. Komentáře mých kolegů jsou spekulace,“ odpověděl Deníku N.

Na otázku, zda získal v Číně nějaké kontakty, odepsal: „Ne!!!“ Přes opakované dotazy odmítl sdělit jméno firmy, pro kterou v 90. letech pracoval. „Prostě nechci. Je to osobní. Minulost, ke které se nechci vracet. Doufám, že to pochopíte,“ doplnil.

Zástupci ČSSD dnes podle dat ve Sněmovně zmiňují Čínu nejčas­těji. Předčili v tom i tradičního partnera Pekingu – KSČM.

Výzkumníci z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) se téma­tem zabývali v projektu ChinfluenCE. Od roku 1993, tedy od rozdělení Československa, zmínili politici z ČSSD ve Sněmovně Čínu ve 111 případech. Tedy nejčastěji ze všech stran. Vyjadřovali se většinou neutrál­ně (58 případů) a pozitivně (33 případů). Zbytek zmínek byl negativní.

Na druhém místě je s 98 zmínkami ODS, ta se však k Číně spolu s TOP 09 vyjadřovala nejvíce negativně. Na opačném pólu a zároveň na třetím místě je KSČM (92 zmínek), která ze všech stran mluvila o Číně pozitivně.

Data pak ukazují, že nejpozitivněji se poslanci ČSSD vyjadřovali o Číně ne v Paroubkově éře, ale právě při restartu vztahů, o nějž se po roce 2013 zasadili hlavně Zeman se Sobotkou. Sám expremiér Sobot­ka na půdě Sněmovny o Číně mluvil nejen nejčastěji ze všech poslan­ců, ale také nejpozitivněji.

Časová osa dat potvrzuje slova politologa Jelínka, že téma Číny by­lo poprvé razantně zdviženo právě v době, kdy byl předsedou vlády Jiří Paroubek. Tehdy se počet zmínek zdvojnásobil na 42. Nového vr­cholu téma dosáhlo v letech 2014 až 2017, kdy ve Sněmovně zaznělo na 170 příspěvků, uvádí analýza.

Kniha vznikla za přispění Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Česko-čínské objímání i další tituly z Edice N si můžete objednat na e-shopu Deníku N.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Česko-čínské objímání

Čínský vliv v ČR

Literatura

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější