Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Sověti s vlajkami, Američané na útěku? Odchody velmocí z Afghánistánu nelze tak snadno srovnat

Stažení amerických vojsk proběhlo po dvacetiletém působení USA v Afghánistánu. Foto: U.S. Central Command Public Affairs / Xinhua / ČTK
Stažení amerických vojsk proběhlo po dvacetiletém působení USA v Afghánistánu. Foto: U.S. Central Command Public Affairs / Xinhua / ČTK

Komentář Michaela Romancova: Až se někdo za pár let bude zabývat tím, co během druhé poloviny letošního léta dominovalo globální politické a mediální agendě, nebude se moci vyhnout Afghánistánu. Bohužel nemáme možnost přenést se do budoucnosti a podívat se, co podstatného – a zda vůbec něco – události, které s tolika emocemi prožíváme, změnily. To však neznamená, že se o takový pohled nemůžeme pokusit.

I když je možné najít celou řadu střízlivých analýz i zasvěcených rozborů amerického a aliančního působení v Afghánistánu, mediálnímu prostoru a slovům politiků dominují jiné tóny. Dění v Afghánistánu je interpretováno jako katastrofa mimořádných rozměrů, jako konec západní hegemonie a nástup „Pax Sinica“.

Dvacetileté působení v Afghánistánu nepochybně nebylo úspěšné. Vezmeme-li však v úvahu, kolik prezidentských administrativ se za tu dobu vystřídalo a jak se měnily cíle, jichž mělo být dosaženo, je otázkou, zda k úspěchu vůbec bylo možné dospět. Na druhou stranu se lze domnívat, že pokud by se Američanům podařilo zlikvidovat Usámu bin Ládina rychle, například hned v prosinci 2001 během bitvy o Tora Bora, nebo v lednu 2002, kdy mu spojenci byli na stopě, vyvíjel by se Afghánistán jinak. Režim Tálibánu by se v konfrontaci s americkou vojenskou silou sesypal, a pokud by byl zlikvidován bin Ládin, neměli by Američané důvod zůstat. Postačovalo by podporovat ty, kteří se k USA přidali. Bylo by to levnější, velice pravděpodobně efektivnější a z hlediska domácího veřejného mínění bezproblémové. Američané se ve velké většině zajímají jen o dění doma a dopadení či likvidace strůjce 11. září by jim stačila.

Realita však byla jiná. Roku 2003 Američané vtrhli do Iráku, čímž vytvořili další ohnisko napětí, bin Ládin zemřel až v květnu 2011, vypuklo Arabské jaro, objevil se tzv. Islámský stát… Čím víc se Američané a jejich spojenci v prostoru tzv. širšího Blízkého východu angažovali, tím víc

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Návrat Tálibánu

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější