Čínská depeše: Jsi chlap, nebo potvorná baba? Jménem strany, zahoď rtěnku a zatni svaly!
V Číně bijí na poplach před zženštilými muži poddajnými jako ovce a na pomoc volají přívaly testosteronu. Umělci si sypou popel na hlavu a místo múz je líbá komunistická strana, s níž míří až na vrchol inspirace. Z koncentračních táborů pořád mrazí a kočkám se zdá o ztracené lásce: hlásí se Čínská depeše Magdaleny Slezákové.
Pomalu už není dne, kdy by nepřišla: zas jedna další zpráva, že si čínská vláda vzala na paškál … (doplň dle aktuálního dění). Zdá se, že za ty tři tečky brzy budeme moci dosadit cokoli, protože čínští regulátoři za poslední měsíce udeřili už na leccos a leckoho, od internetových obrů a kryptoměn až po milovníky videoher a hudebních idolů. Na první pohled jeden velký proud se ve skutečnosti skládá z potůčků mnoha různých důvodů a kontextů, ale jedno má přece jen společné – vládní komunistická strana skrze něj utužuje svoji už tak tuhou kontrolu nad tím, co se v Číně děje, a hněte zemi k obrazu svému.
Což v případě mužů znamená hlavně žádné třasořitky! Chlap musí být chlapský – ne jako teď, kdy se prý čím dál víc čínských mužů a chlapců poddává ostudné změkčilosti, svaly jim ochabují a mysl ovcovatí, někteří se k tomu ještě nedejbože líčí, zkrátka jejich nan-sing čchi-č‘, mužský temperament, mizí rychleji než pára nad hrncem. A to se, jen tak mimochodem, velmi hodí jistým „zahraničním silám“, které skrze změkčení čínských mužů pracují na změkčení obrany Číny (praví jedna oblíbená konspirační teorie).
Není to nic až tak nového. Kampaň proti „mužům-babám“ a s nimi spjaté „nemocné kultuře“ nabývá na hlasitosti už několik let a první v hledáčku jsou „zženštilé“ celebrity, které prý jdou špatným příkladem. Sice se ten hlas tak trochu míjí s realitou (s přesahem do čínských dějin to vystihla akademička Čeng Ťia-wen), ale pořád dokola zní konzervativními a nacionalistickými kruhy napříč Čínou. A včera jím opět promluvilo čínské vedení.
Náprava „nemocného“ showbyznysu se po hudební scéně zaměřila na herce a hosty televizních pořadů. Nejenže je třeba zkrotit jejich příliš vysoké výplaty a ohlídat úniky do daňových rájů, ale musí se také začít víc dbát na jejich politické a morální kvality, prohlásila státní rozhlasová a televizní správa. Změkčilí umělci s „nesprávnými politickými postoji“ do pořadů nepatří, žádoucí je „vlastenecká atmosféra“.
Práci si prostě zaslouží ti, kdo mají zdravý kádrový profil. Nikoli vyznavači „zpotvořeného“ gusta plného skandálů, okázalých zbohatlíků a zženštilé estetiky. Třeba takový Wu Ťing (Wu Jing), hvězda nacionalistické filmové série Vlčí válečníci, se o živobytí jistě bát nemusí: svaly na něm jenom hrají a už před třemi lety se nechal slyšet, že „být jeho syn baba, jednu mu ubalí“.
„Biju ženu, biju děti, je to čínská kultura“
Tady se hodí zmínit případ, který na sebe před deseti lety strhl pozornost stamilionů Číňanů a velkou měrou přispěl k tomu, že Čína o pět let později zavedla svůj vůbec první zákon proti domácímu násilí.
Je jím dnes už rozpadlé manželství Američanky Kim Leeové s Li Jangem (Li Yang), který v Číně proslul svým svérázným programem výuky angličtiny Crazy English. Veškeré chmurné podrobnosti najdete v článku SupChina; tady nám postačí říct, že to tenkrát začalo fotkami krvácejících ran, které Kim Leeová vyvěsila na internet, a bizarní Li Jangovou obhajobou, že přece neudělal „nic tak špatného“ a že to je nepochopení „čínské kultury“. Načež pekingský soud manželství rozvedl a matce svěřil do plné péče obě děti.
Li Jangova kariéra však dál kvetla, dokonce začala připomínat kult. A zjevně dál kvetl i jeho „mužný temperament“, protože
