Letošní rok by měl Západu otevřít oči, do společné planetární lodi teče. Mírné léto v Česku by nás nemělo mýlit
Poklidné, mírně chladné léto, které prožíváme v Česku, je letos bezmála světovou kuriozitou. Mnoho jiných zemí, včetně těch blízko nás, se potýká s počasím, jaké tu ještě nebylo.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Extrémní výkyvy počasí letos otřásly Evropou. Dříve nevídané povodně v Německu a Belgii soupeřily o mediální pozornost s mimořádnými vedry a nebývalým rozsahem lesních požárů ve Středomoří. Může za to globální změna klimatu, nebo jde o náhodný neobvyklý jev? Vědci se kloní k první odpovědi.
Červenec 2021 byl celosvětově nejteplejší měsíc za celou dobu, co se o tom vedou záznamy. Bezprostředně za ním následují v žebříčku července v letech 2016, 2019 a 2020. Velká část klimatologů a vědců z příbuzných profesí se shoduje, že jde o dlouhodobý trend a že jeho hlavní příčinou je činnost lidstva, zejména spalování fosilních paliv, při němž vznikají skleníkové plyny. Odlišné názory sice nejsou zanedbatelné, ale stojí mimo hlavní proud vědeckého uvažování a musejí se vyrovnávat se stále pádnějšími důkazy antropogenní změny klimatu.
Jiná otázka je, do jaké míry souvisí dlouhodobý trend s okamžitými odchylkami. Učebnicová pravda říká, že počasí není podnebí. Krátkodobé výkyvy počasí mohou být tak velké, že zastíní jakýkoli dlouhodobější trend. Nemusí být přitom rozloženy rovnoměrně, stejně jako při házení mincí nemusí padat orel a panna vzorně střídavě. Několik opakování teplého léta není samo o sobě důkazem
