Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

„Neexistuje žádný univerzální Afghánec, jsou to lidé jako my.“ Michaela Pavlátová a Petra Procházková mluví o filmu Moje slunce Mad

Michaela Pavlátová (vlevo), Petra Procházková (vpravo).
Michaela Pavlátová (vlevo), Petra Procházková (vpravo).

Aktualizováno: Francouzskou cenu César pro nejlepší animovaný film získal v pátek večer snímek Moje slunce Mad. Rozhovor s režisérkou Michaelou Pavlátovou a autorkou knižní předlohy filmu, reportérkou Deníku N Petrou Procházkovou, byl vedený u příležitosti premiéry filmu v Karlových Varech.

Film natočený podle románu Petry Procházkové Frišta vznikl v koprodukci s Francií a Slovenskem a nebýt několika českých vět a krátkého záběru na pražské střechy, řekli byste si, že to je zkrátka dobře udělaný snímek zahraniční provenience.

Divákům se před projekcí na karlovarském filmovém festivalu představil výrobní štáb, který rozsvítila i přítomnost Petřiných tří dětí v tradičních oděvech. Nebylo také možné nevšimnout si podoby Petřina muže Paikara s vizáží hlavního hrdiny Nazira. Nejde však o čistou autobiografii, Petra Procházková svůj příběh poskládala ze střípků osudů více lidí, které za svůj pobyt v Afghánistánu potkala.

Film Moje slunce Mad zaznamenal velký úspěch, když získal hlavní cenu poroty na nejprestižnějším festivalu animovaných filmů ve francouzském Annecy. V českých kinech měl premiéru 21. října 2021.

Deník N hovořil s autorkou předlohy Petrou Procházkovou a režisérkou a výtvarnicí Michaelou Pavlátovou během karlovarského filmového festivalu v roce 2021. Film v únoru 2023 získal francouzskou filmovou cenu César pro nejlepší animovaný film.

Petro, jaké máš pocity z toho, jak je váš film aktuální?

Petra Procházková (P. P.): Nejsme za to rádi, to je jasné. Na druhou stranu si alespoň říkám, že když už tomu tak je, bude film takovým vhledem do afghánské mentality. Když vidíte ve zprávách fotky Afghánců visících z evakuačních letadel, řeknete si, co je to tam za divochy. Naopak s některými filmovými postavami se může, myslím, identifikovat i Evropan. Uvědomí si, že tam jsou lidé jako my. Jde o náš malý příspěvek k tomu, jak se můžeme na Afghánistán také dívat.

Před projekcí jsi řekla, že díky filmu můžeme lépe pochopit, co se tam děje. Jak nám může v tom chápání pomoci? Poznáme lépe mentalitu Afghánců?

P. P.: Ano. Film je reflexí doby, kdy jsem psala svou knihu, tedy bezprostředně po pádu tálibů v roce 2001. Ono se to do té doby tak trochu vrací. Hodně lidí se mě na besedách ptá, jak je možné, že se Afghánci

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Film

Karlovarský filmový festival

Tálibán

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější