Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Tiché oběti pandemie: apatické děti plní ordinace terapeutů a psychiatrů. Začátek školního roku pro ně bude těžký

Domácí vyučování zobrazují děti hlavně jako pocity samoty, opuštěnosti a izolace. Ilustrace: Julie Novotná, 13 let
Domácí vyučování zobrazují děti hlavně jako pocity samoty, opuštěnosti a izolace. Ilustrace: Julie Novotná, 13 let

Skoro rok a půl zavřené školy si vybraly svou daň. Děti trpí sociální izolací, úzkostmi, fobiemi a depresivními stavy. Je jich násobně víc než před pandemií. Experti říkají, že je to neviditelná pandemie. Psychické následky dlouhodobě zavřených škol mají největší dopad na děti ve věku od dvanácti do osmnácti let – žáky druhého stupně základních či středních škol, kteří byli doma zavření nejdéle. A nejde jen o znevýhodněné děti, ale i o ty z běžných středostavovských rodin, jichž se dosud podobné problémy netýkaly. V novém školním roce tak do lavic zasedne více dětí s psychickými potížemi než kdy dřív.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Někdy v polovině ledna si matka třináctileté Valérie poprvé všimla, že něco není v pořádku.

„Celé dny ležela v posteli, byla úplně apatická, nic ji nebavilo. Dlouho do noci nemohla usnout a přes den byla hodně unavená, takže zaspávala na online výuku. Zhoršil se jí prospěch a úkoly odevzdávala pozdě, až si učitelé začali stěžovat. Nad učením přitom trávila většinu dne,“ vzpomíná matka.

Valérie úplně přestala chodit ven, i když předtím občas šla aspoň sáňkovat se svými sourozenci nebo do blízké kavárny na čokoládu. Jak se později dívka matce svěřila, vyjít z domu sebrala odvahu, jen když se na ulicích pohybovalo málo lidí, protože z většího davu měla strach. Do kavárny postupně přestala chodit, protože pro ni byl najednou obrovský problém mluvit s cizími lidmi, a to i když si jen chtěla u obsluhy objednat čaj.

„Opravdu jsem se vyděsila, až když prakticky přestala

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Zdravotnictví

Česko, Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější