V češtině vychází jedna z nejpůsobivějších britských próz dvacátého století, román Muriel Sparkové
Na rozdíl od mnoha jiných anglicky píšících autorů Muriel Sparková na své objevení českým čtenářem stále ještě čeká. Je pozoruhodné, jak málo toho od této vynikající prozaičky v překladu máme. Snad se situace změní s jejím nejslavnějším dílem, románem Nejlepší léta slečny Jean Brodieové, který pro vydavatelství Prostor vybral a skvostně přeložil Martin Pokorný. Kniha se na pultech objevila v lednu, ale vročení nese 2018 — to je případné, protože právě v tomto roce by Muriel Sparková oslavila sto let.
Stoleté výročí se výrazně připomínalo v autorčině rodném Skotsku. Edinburské nakladatelství Polygon znovu vydalo všech jejích dvaadvacet románů. Redaktor řady, autorčin přítel a zakladatel časopisu Scottish Review of Books, Alan Taylor, již rok předtím vydal vzpomínkovou knihu Schůzka v Arezzu: přátelství s Muriel Sparkovou. Skotská Národní knihovna věnovala autorce retrospektivní výstavu, BBC Scotland zařadila do svého vysílání obsáhlý dokument, v němž mimo jiné vystupuje další významná skotská spisovatelka Ali Smithová.
Ne vždy však byla v rodné zemi tak ctěná. Vlastně byla celkem opomíjená až do triumfálního vystoupení na prestižním Edinburském knižním festivalu, kam již těžce nemocná zavítala několik let před smrtí (zemřela v roce 2006 ve Florencii) a kde se jí dostalo bouřlivých ovací. Toto přehlížení má svou příčinu pravděpodobně v autorčině nomádském životě. Velice mladá se vdala, s manželem odešla do Afriky, tam ho i se synem opustila, vrátila se do Londýna, krátce žila v New Yorku a psala pro The New Yorker, načež se odstěhovala do Itálie, kde strávila zbytek života, nejprve v Římě, později v Toskánsku.
V českém překladu byla Sparková dlouho zastoupena jen novelou Balada z předměstí, již v překladu Evy Kovályové vydal v roce 1970 Odeon. Poté po dlouhé době nakladatelství Lidové noviny sáhlo po slavném románu Aiding and Abetting, který v překladu Ivo Šmoldase předložilo čtenáři pod názvem Záhadný příběh lorda Lucana, Sparková tehdy dokonce přijela osobně do Prahy knihu uvést, nicméně zájem o její dílo opět utichl. Až teď vychází její nejznámější a patrně i nejlepší román Nejlepší léta slečny Brodieové. Anglicky vyšel v roce 1961, velmi záhy se dočkal úspěšného filmového zpracování (hlavní roli ztvárnila Maggie Smithová) a stal se novodobou klasikou — od prvního vydání je neustále dotiskován.
Shodou okolností je tento román — autorčin šestý — první, v němž se věnuje svému skotskému dědictví. Předtím v literárních kruzích působila jako redaktorka časopisu Poetry Review, v roce 1950 se podílela na vydání kritického sborníku Pocta Wordsworthovi (vydaného u příležitosti stého výročí básníkovy smrti), vydala několik povídek, básnickou sbírku a v neposlední řadě několik románů. První z nich se jmenoval Utěšitelé a vyšel záhy poté, co autorka konvertovala ke katolicismu. Následovalo několik dalších jako Robinson, Memento mori, ale především již zmiňovaná Balada z předměstí, krátký román, v němž Sparková naplno rozvinula svůj talent kombinovat „krutost a lyriku“, jak sama kdysi charakterizovala skotské hraničářské balady, které čítávala jako malá dívka. Dlužno podotknout, že tyto romány vzbudily značný ohlas a Sparkové se dostalo nadšené chvály od takových osobností, jako byl například Graham Greene.
Edinburgh, město dvojníků
Kniha není specifická jen tím, že se v ní Sparková vrací do Edinburghu svého dětství — a zde je třeba připomenout, že ostrá společenská hranice, která v románu vede mezi „slušnými“ čtvrtěmi a čtvrtěmi „vyloučenými“, de facto slumy, má významné historické opodstatnění —, ale i tím, že v titulní postavě navazuje na oblíbené skotské téma rozpolcenosti, kdy jedna postava skrývá dvě různé: vedle notoricky známého Jekylla a Hyda Roberta Louise Stevensona si čtenář jistě vybaví Hoggův vynikající román Vyznání ospravedlněného hříšníka, ale například i dva česky vydané romány stejné autorky. V Záhadném případu lorda Lucana, který v kombinaci historie a fikce, předkládá čtenářům příběh neobjasněného zločinu, Sparková geniálně lorda Lucana „rozdvojuje“