Deník N

V češtině vychází jedna z nejpůsobivějších britských próz dvacátého století, román Muriel Sparkové

Muriel Sparková v době, kdy publikovala recenzovaný román. Foto: ČTK
Muriel Sparková v době, kdy publikovala recenzovaný román. Foto: ČTK

Na rozdíl od mnoha jiných anglicky píšících autorů Muriel Sparková na své objevení českým čtenářem stále ještě čeká. Je pozoruhodné, jak málo toho od této vynikající prozaičky v překladu máme. Snad se situace změní s jejím nejslavnějším dílem, románem Nejlepší léta slečny Jean Brodieové, který pro vydavatelství Prostor vybral a skvostně přeložil Martin Pokorný. Kniha se na pultech objevila v lednu, ale vročení nese 2018 — to je případné, protože právě v tomto roce by Muriel Sparková oslavila sto let.

Stoleté výročí se výrazně připomínalo v autorčině rodném Skotsku. Edinburské nakladatelství Polygon znovu vydalo všech jejích dvaadvacet románů. Redaktor řady, autorčin přítel a zakladatel časopisu Scottish Review of Books, Alan Taylor, již rok předtím vydal vzpomínkovou knihu Schůzka v Arezzu: přátelství s Muriel Sparkovou. Skotská Národní knihovna věnovala autorce retrospektivní výstavu, BBC Scotland zařadila do svého vysílání obsáhlý dokument, v němž mimo jiné vystupuje další významná skotská spisovatelka Ali Smithová.

Ne vždy však byla v rodné zemi tak ctěná. Vlastně byla celkem opomíjená až do triumfálního vystoupení na prestižním Edinburském knižním festivalu, kam již těžce nemocná zavítala několik let před smrtí (zemřela v roce 2006 ve Florencii) a kde se jí dostalo bouřlivých ovací. Toto přehlížení má svou příčinu pravděpodobně v autorčině nomádském životě. Velice mladá se vdala, s manželem odešla do Afriky, tam ho i se synem opustila, vrátila se do Londýna, krátce žila v New Yorku a psala pro The New Yorker, načež se odstěhovala do Itálie, kde strávila zbytek života, nejprve v Římě, později v Toskánsku.

V českém překladu byla Sparková dlouho zastoupena jen novelou Balada z předměstí, již v překladu Evy Kovályové vydal v roce 1970 Odeon. Poté po dlouhé době nakladatelství Lidové noviny sáhlo po slavném románu Aiding and Abetting, který v překladu Ivo Šmoldase předložilo čtenáři pod názvem Záhadný příběh lorda Lucana, Sparková tehdy dokonce přijela osobně do Prahy knihu uvést, nicméně zájem o její dílo opět utichl. Až teď vychází její nejznámější a patrně i nejlepší román Nejlepší léta slečny Brodieové. Anglicky vyšel v roce 1961, velmi záhy se dočkal úspěšného filmového zpracování (hlavní roli ztvárnila Maggie Smithová) a stal se novodobou klasikou — od prvního vydání je neustále dotiskován.

Shodou okolností je tento román — autorčin šestý — první, v němž se věnuje svému skotskému dědictví. Předtím v literárních kruzích působila jako redaktorka časopisu Poetry Review, v roce 1950 se podílela na vydání kritického sborníku Pocta Wordsworthovi (vydaného u příležitosti stého výročí básníkovy smrti), vydala několik povídek, básnickou sbírku a v neposlední řadě několik románů. První z nich se jmenoval Utěšitelé a vyšel záhy poté, co autorka konvertovala ke katolicismu. Následovalo několik dalších jako Robinson, Memento mori, ale především již zmiňovaná Balada z předměstí, krátký román, v němž Sparková naplno rozvinula svůj talent kombinovat „krutost a lyriku“, jak sama kdysi charakterizovala skotské hraničářské balady, které čítávala jako malá dívka. Dlužno podotknout, že tyto romány vzbudily značný ohlas a Sparkové se dostalo nadšené chvály od takových osobností, jako byl například Graham Greene.

Edinburgh, město dvojníků

Kniha není specifická jen tím, že se v ní Sparková vrací do Edinburghu svého dětství — a zde je třeba připomenout, že ostrá společenská hranice, která v románu vede mezi „slušnými“ čtvrtěmi a čtvrtěmi „vyloučenými“, de facto slumy, má významné historické opodstatnění —, ale i tím, že v titulní postavě navazuje na oblíbené skotské téma rozpolcenosti, kdy jedna postava skrývá dvě různé: vedle notoricky známého Jekylla a Hyda Roberta Louise Stevensona si čtenář jistě vybaví Hoggův vynikající román Vyznání ospravedlněného hříšníka, ale například i dva česky vydané romány stejné autorky. V Záhadném případu lorda Lucana, který v kombinaci historie a fikce, předkládá čtenářům příběh neobjasněného zločinu, Sparková geniálně lorda Lucana „rozdvojuje“

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější