Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Obrana se zbraní v ruce nemůže narazit na evropské právo, ale na konflikt v české ústavě

Může se zdát, že ústava hraje v případném střetu s evropským právem druhé housle, ale není tomu tak. Ilustrační foto: ČTK
Může se zdát, že ústava hraje v případném střetu s evropským právem druhé housle, ale není tomu tak. Ilustrační foto: ČTK

Komentář Jana Burdy: Ústavní novela o právu na ozbrojenou obranu ukazuje, že evropské právo může stát postavit před protichůdné požadavky vycházející z jeho vlastní ústavy.

Začátkem srpna podepsal prezident Zeman rozšíření ústavy o právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní v ruce. Úprava Listiny základních práv a svobod měla potvrdit morální zásadu, že zlu se nemá ustupovat, ale naopak mu aktivně čelit. Ve veřejném prostoru se však změna nejvíce skloňuje kvůli evropské zbraňové směrnici a hypotetickému zpřísnění pravidel pro držení zbraní.

Novela tak začala žít vlastním životem, a ačkoliv předkladatelé nic takového formálně nenaznačovali, podle některých politiků i médií byla reakcí na odzbrojovací tendence v Evropské unii – povýšení práva bránit se zbraní (doposud zakotveného v trestním zákoníku) na ústavní úroveň mělo podle mnohých pomoci ochránit vnitrostátní právní řád před evropskými zásahy.

Jelikož se novela týká institutu nutné obrany, a nikoliv střelných zbraní jako takových a v podrobnostech odkazuje na – podústavní – zákon, je pravděpodobné, že se další přísnější evropská regulace střelných zbraní do střetu s novelizovanou listinou vůbec nedostane.

Pokud by k tomu přesto snad došlo, budou středobodem debaty

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Evropská unie

Názor

Ústavní soud

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější