Poprvé bez Kellnera, poprvé ve ztrátě. PPF vydala výroční zprávu, nový šéf si v ní stěžuje na úbytek svobody
Kvůli propadu svého půjčkového Home Creditu se loni finanční skupina PPF poprvé dostala do ztráty. S ovládnutím mediálního CME a snahou o koupi banky Moneta pokračuje v návratu do Evropy. Nový šéf Ladislav Bartoníček se hlásí k naplňování odkazu zesnulého Petra Kellnera.
„Pro moji generaci jsou svoboda, pracovitost, podnikavost a úcta k tradicím základními principy, na nichž jsme formovali své názory a postoje. Dnešní západní společnost je ale stále více ovládána ideologií individuální nárokovosti, rovnostářstvím a relativizováním tradičních hodnot. Novodobé ideologie mají tendenci omezovat svobodu, kreativitu a kritické myšlení,“ napsal Petr Kellner ve výroční zprávě své finanční skupiny PPF za rok 2018.
Úvodní slovo v právě vydané „výročce“ bilancující rok 2020 na Kellnerův způsob myšlení přirozeně navazuje. Tentokrát přitom není autorem textu v březnu zesnulý nejbohatší Čech, ale jeho nástupce v čele PPF Ladislav Bartoníček. Ten je zároveň drobným akcionářem skupiny. Správkyní hlavního balíku akcií je do vypořádaní dědictví vdova po Kellnerovi Renáta.
„V PPF si dnes silně uvědomujeme, že covid změnil a ještě změní svět, jak jsme jej poslední desetiletí znali. Bohužel sledujeme, že i v rámci boje s pandemií dál ubývá svobody a přibývá regulace, že mezi lidmi i státy roste napětí a neporozumění. Vidíme ale i to, jak nepředvídatelná krize dokáže ve společnosti odhalit občanskou energii, skutečnou schopnost vést a semknout se,“ píše Bartoníček, který se ve svém příspěvku hlásí k realizování dosud nedotažených Kellnerových plánů.
Za ty lze považovat snahu ovládnout banku Moneta nebo propojit byznys mobilních operátorů PPF s televizemi z holdingu CME. Ten někdejší První privatizační fond ovládl loni a získal v rámci něj českou TV Nova či slovenskou Markízu.
Bartoníčka přitom nečeká jen dotahování Kellnerových projektů. Vedle toho se také musí popasovat i se
