Krize v Afghánistánu odhaluje nesoulad globálních ambicí a omezeného vlivu pobrexitové Británie
Komentář Magdy B. Leichtové: Krize v Afghánistánu způsobila až překvapivě silné otřesy v britské politice. Z tragického vývoje ve vzdálené zemi se stalo žhavé domácí téma, které otřásá pozicemi nejdůležitějších vládních činitelů a otevírá komplikované otázky o britské identitě i pobrexitové budoucnosti.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Dobrý dojem z vládního výkonu hned v začátcích rozhodně nevyvolal fakt, že v podstatě všichni klíčoví ministři byli v době vrcholící krize na dovolené. Premiér zůstal v Británii, ale odjel se rekreovat do hrabství Somerset, ministr zahraničí se slunil na Krétě a později se ukázalo, že i ministr zodpovědný přímo za jihoasijský region si během pádu Kábulu užíval volna.
Největší kritika se snesla na ministra zahraničí Dominica Raaba. Tomu těsně před převzetím celé země Tálibánem volal jeho afghánský protějšek a chtěl projednat situaci afghánských tlumočníků, kteří pro Brity pracují. Dozvěděl se, že Raab je na dovolené. Britský ministr pak pověřil úkolem jednoho ze svých podřízených, ale plánovaný telefonát se nikdy neuskutečnil – údajně se ho nepodařilo domluvit před pádem afghánské vlády.
Tato událost vyvolala v Británii pobouření a ministr čelil výzvám k odstoupení i typicky britsky kousavým komentářům v novinách. Jeden z nich, v deníku Financial Times, vyšel s titulkem „Vůdcovství je schopnost poznat, kdy se zvednout z lehátka“.
Britská vláda zároveň čelí kritice i za samotné provedení evakuační mise. Boris Johnson