Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Od šampionů očkování přichází varovné zprávy. Co nového víme o účinnosti vakcíny a jak bude v Česku vypadat čtvrtá vlna covidu

Bez roušek a respirátorů se na podzim stěží obejdeme. Foto: Xingyue HUANG on Unsplash
Bez roušek a respirátorů se na podzim stěží obejdeme. Foto: Xingyue HUANG on Unsplash

Podzimní vlně covidu neujdeme. Máme však dobrou šanci vyjít z ní bez velkých škod a tragédií.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

„Připravujeme strategie na podzimní vlnu, odhadujeme, že by měla být asi na sedmdesáti procentech loňské,“ řekla tento týden v rozhovoru s ČT24 hlavní hygienička Pavla Svrčinová. To je závažné tvrzení. Pokud ho vezmeme doslova, znamenalo by to, že během tří posledních měsíců letošního roku zaznamenáme kolem 450 000 nových případů covidu a 7800 úmrtí s touto diagnózou; a dále tomu úměrný počet hospitalizací včetně JIP. Je taková hrozba reálná?

Nynější situace se od léta 2020 naprosto liší, ve většině ohledů k lepšímu. Především probíhá očkování. Pět a půl milionu lidí ho už má ukončené, dalších asi 350 000 má v tuto chvíli jednu dávku a na druhou čeká, očkování dál probíhá. Nejsou to počty, které by zaručovaly mytickou kolektivní imunitu, o té se ostatně už ani nemluví, ale znamená to, že přinejmenším 60 % obyvatelstva, nejspíš o něco více, by mělo být na podzim solidně chráněno.

Dále jsou tu ti, kteří covid prodělali a měli by tudíž mít imunitní systém připravený na podobné úrovni, jakou lze získat očkováním. Není jasné ani to, kolik jich je, ani to, do jaké míry se jejich skupina překrývá se skupinou očkovaných. Podle výsledků PCR testů prodělalo covid asi 1,7 milionu osob. Nedávno publikované výsledky studie PROSECO, vedené profesorem Vojtěchem Thonem, naznačují – zatím opravdu jen naznačují –, že nemoc prodělalo mnohem více lidí, možná až trojnásobek oficiálního počtu – většina z nich tím pádem bezpříznakově. Studie zatím neprošla recenzním řízením a otevřeně přiznává metodické nedostatky, zejména to, že výběr testovaných osob neodpovídá reprezentativnímu vzorku populace. Rozhodně však lze souhlasit s názorem, že ne všichni infikovaní byli podchyceni testováním.

Letos v létě nepolevila předběžná opatrnost v takové míře jako loni. Na veřejných místech je nadále nutné nosit respirátory. Neustalo testování, jímž jsou podmíněny některé aktivity, například letní dětské tábory. Poměrně přísná opatření se vztahují na cestování a návraty z ciziny. To všechno by mělo napomoci podzimní vlnu utlumit.

Důvody k obavám

Na druhou stranu však existují i nepříznivé faktory. Virus mutuje a jeho varianta delta je – o tom už není pochyb – výrazně nakažlivější než kterákoli předchozí. Ze zahraničí včetně zemí, jež jsou v očkování úspěšnější než Česko, přicházejí znepokojivé zprávy. Tempo vakcinace se zpomaluje a zdá se, že brzy už budou očkováni všichni, kteří o to stojí. Blíží se začátek školního roku a stále není úplně jasné, s jakými podmínkami a omezeními bude výuka probíhat. Až skončí teplé počasí, aktivita viru pravděpodobně vzroste.

Narůstají pochybnosti o tom, nakolik jsou vakcíny proti variantě delta účinné. Když je farmaceutické firmy vyvíjely, tato varianta viru SARS-CoV-2 ještě neexistovala. Některé studie kromě toho naznačují, že účinnost vakcín není dlouhodobá a s časem poměrně rychle klesá – proto se zvažuje a někde již zavádí třetí dávka. S tím jsou spojeny další potíže, zejména etické – máme právo se takto pojišťovat, když v chudých zemích vakcíny chybí?

Jako stále pravděpodobnější se jeví, že plně očkovaní lidé mohou – nikoli výjimečně, ale poměrně běžně – onemocnět s minimálními příznaky nebo bez nich a nakazit další. To se ostatně dalo čekat. Primárním cílem, jímž se řídil vývoj vakcín, bylo zabránit těžkým průběhům a úmrtím, nikoli zamezit přenosu viru mezi lehkými případy. Běžnou praxí teď je plně očkované netestovat, brát jejich očkování jako spolehlivý důkaz bezinfekčnosti. Možná jde o velký omyl.

Ve Spojeném království, USA a Izraeli už bezpochyby probíhá čtvrtá vlna epidemie (po jaru a podzimu 2020 a jaru 2021). V jiných zemích o ní příslušné osoby mluví jako o nevyhnutelnosti, na kterou je třeba se připravit. Sousední Německo zaznamenává denní přírůstky kolem deseti tisíc pozitivně testovaných, tedy v přepočtu na milion šestkrát více než Česko. V tomto kontextu neznějí slova paní Svrčinové nijak nepřiměřeně, spíš vypadají jako realistický odhad.

Izrael: zas jeden premiant propadlíkem

V posledních dnech je předmětem zvýšeného zájmu situace v Izraeli. Země, která byla považována za příklad úspěšné očkovací kampaně, má dnes kolem 800 nových případů na milion obyvatel denně a toto číslo dál roste. To pochopitelně vyvolává obavy, zda nejde o první velký důkaz malé účinnosti očkování. Izrael byl celosvětově nejrychlejší, pokud jde o vakcinaci. Je tedy také první zemí, kde se projeví její nedostatky?

Taková domněnka se nabízí a mnozí již tento závěr udělali. Fakta ale naznačují komplikovanější obrázek.

Život v Izraeli se už zas podřizuje přísným protiepidemickým opatřením, avšak po dvouměsíční pauze, kdy žádná omezení neplatila: školy byly otevřené, netestovalo se, lidé vyrazili na dlouho odkládané dovolené. Virus dostal opět šanci k šíření.

Údajný úspěch izraelské očkovací kampaně není při bližším prozkoumání tak velký, jak se obvykle říká. Plně očkováno je 63 % obyvatel, jen o jedenáct procentních bodů více než u nás. To ponechává téměř tři miliony neočkovaných. Mezi ně patří děti a mládež, ortodoxní náboženská komunita a nesourodá skupina lidí, kteří očkování odmítají z toho či onoho důvodu jako všude jinde na světě. Problémem, o němž se příliš nemluví, je postoj k Palestincům (ze Západního břehu a Gazy, nikoli k těm, kteří jsou izraelskými občany); ti nemají dostatek vakcín a z větší části jsou neočkovaní. Polovičatý pokus izraelské vlády vypomoci vakcínami, které měly čtrnáct dnů do expirace, palestinská samospráva odmítla. Očkování dostalo jen asi sto tisíc Palestinců, kteří denně dojíždějí na izraelské území za prací.

Jenže podle izraelských údajů nedopadla hlavní tíha nové vlny covidu ani na ortodoxní charedim, ani na palestinské Araby, ale na dobře situovanou a převážně očkovanou střední vrstvu, tedy na ty, kdo se po uvolnění zábran zpravidla naplno vrhli do společenského života: do klubů, do restaurací, na pláže, na dovolenou.

Velkou pozornost vzbudila nedávná studie izraelských vědců, podle níž účinnost vakcíny Comirnaty (Pfizer/BioNTech) nedávno prudce klesla: na přelomu června a července podle těchto údajů už měla účinnost proti infekci jako takové jen 39 %, zatímco v prvním čtvrtletí to bylo 95 %. Nabízí se vysvětlení, že je to variantou delta. Studie se však momentálně přezkoumává a jiní odborníci mají výhrady k použité metodice. Tak či onak, ani podle této nové studie se nezměnila účinnost vakcíny v ochraně proti vážnému průběhu onemocnění. Ta činí nadále více než 90 %.

Další zjištění z Izraele spočívá v tom, že s odstupem od okamžiku očkování klesá účinnost vakcíny Comirnaty, a to nečekaně rychle. Právě tím se vysvětluje počet nových nákaz mezi očkovanou částí populace. Zatím však jde o hypotézu; aby se prokázala, je třeba rozlišit pokles účinnosti v čase od působení nové varianty viru.

Co vakcína zmůže a co ne

Podobně vyznívá i výzkum prováděný ve Spojeném království. Nová tamní studie měřila, jak účinnost klesá: čtrnáct dní po druhé dávce vakcíny Comirnaty dosahovala (v ochraně proti vysoké virové náloži, tj. potenciálně těžkému průběhu onemocnění) devadesáti dvou procent. Po třiceti dnech klesla na 90 %, po šedesáti na 85 %, po devadesáti na 78 %. Opět jde o předběžné výsledky, které ještě mohou být podrobeny kritice a přezkoumání; opět není jasné, co připsat vlastnostem vakcíny, a co změnám povahy viru. Právě tyto studie však pomáhají zdůvodňovat očkování třetí dávkou – i když není jasné, zda pokles účinnosti nebude stejný i po ní.

Stejně jako v Izraeli, i ve Spojeném království rychle přibývá nových případů covidu. Ne však úmrtí: v tom se čtvrtá vlna od předchozích liší. Začíná být jasnější, proti čemu očkování chrání a proti čemu ne: velmi pravděpodobně zabrání těžkému onemocnění. Se zárukou, že neonemocníte s minimálními příznaky nebo zcela bezpříznakově, to je podstatně slabší. V tomto druhém případě budete šířit nemoc dál, dost možná nevědomky.

Číselně tedy skutečně může podzimní vlna covidu v Česku připomínat tu loňskou. Od Spojeného království, kde každodenní život funguje již zcela bez omezení, i od Izraele, kde tak fungoval donedávna, se však tentokrát lišíme větší opatrností a restriktivnější zdravotní politikou. To dává dobrou vyhlídku, že by nám covid na podzim nemusel příliš ublížit. Zatím není důvod čekat velkou vlnu těžkých případů, přeplněné nemocnice a JIP, zavírání služeb a škol. Kdo však není chráněn imunitou, lhostejno zda po očkování, nebo po prodělané nemoci, je ve stejném nebezpečí jako loni. A nejspíš ve větším, protože delta se šíří agresivněji. Většina z nás se s ní během podzimu setká.

Debata N: Sýrie jako neúspěšný projekt Západu?
O situaci v Sýrii a tomu, co k ní vedlo. V čem Západ selhal? O tom budou diskutovat Zora Hesová, vědecká pracovnice Ústavu politologie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, Tomáš Kocian, regionální ředitel Člověka v tísni pro Blízký východ, a Martin Novák, redaktor zahraniční rubriky Aktuálně.cz. Debatu v úterý 4. října od 19.00 v Knihovně Václava Havla bude moderovat redaktorka Deníku N Petra Procházková.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Koronavirus

Očkování

TOP

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější