Babiš snil o silnějších samosprávách a zrušeném Senátu. Radnice posílení nezaznamenaly, horní komora zůstala
Deník N před blížícími se volbami analyzuje, nakolik se dosud šéfovi hnutí ANO podařilo splnit vize a nápady z minulé předvolební knihy. Ty se týkaly i fungování zákonodárných sborů a samospráv.
Andrej Babiš (ANO) si, ještě než se stal premiérem, vytkl za cíl, že změní fungování samosprávy i zákonodárců. Chtěl snížit počet poslanců na polovinu, navíc si představoval, že by je lidé volili v rámci většinového systému. Další ambicí bylo zrušení Senátu.
Do roku 2035 si také naplánoval za úkol posílit kompetence starostů a i v jejich případě zařídit přímou volbu. U zákonodárců se dosažení zmíněných cílů zatím nerýsuje. A starostové oslovení redakcí buď změny nepozorují, nebo naopak evidují oslabení kompetencí.
Méně prostoru pro „žvanění“
Babiš se někdy nechává slyšet, že nenavštěvuje Sněmovnu, protože chodí do práce, jako například při prosincovém schvalování daňového balíčku. Dolní komoru Parlamentu ČR pak občas označuje za „žvanírnu“.
Za uplynulé volební období se konalo historicky nejvíce schůzí, až dosud jich bylo 116, což je téměř dvojnásobek proti období předchozímu, kdy jich bylo 61. Zároveň mají ale poslanci největší počet neprojednaných zákonů.
Efektivnější Sněmovnu si Babiš představoval tak, že poslanců bude jen 101 místo stávajících dvou set, budou voleni v rámci většinového systému a maximálně tři volební období po sobě.
Nic z uvedeného se zatím nestalo. Počet poslanců zůstal stejný, jen kvůli pandemii zasedali občas v polovičním počtu, a většinový systém ani omezení na tři volební období se nerýsují. Toho může využít třeba Marek Benda (ODS), který je poslancem s jednou drobnou přestávkou posledních 31 let.
„Sněmovna je nejméně efektivní za posledních třicet let. Efektivita se pod vedením hnutí ANO
