Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: Schrödingerův telefon Vojtěcha Filipa a opatrné sliby pomoci v regionu

Notes. Ilustrační foto: Deník N
Notes. Ilustrační foto: Deník N

Čtvrtek na stránkách Deníku N ve svém Notesu shrnul Adam Hecl.

Trestně stíhaný podnikatel Tomáš Horáček podle svých slov dal Vojtěchu Filipovi půl milionu korun v hotovosti. Policie korupci neprokázala, jde však o nezdaněný příjem. Dotěrné otázky Deníku N velmi chytře vyřešila mluvčí KSČM, podle které je Filip v lázních a deset dní u sebe nemá ani telefon. Ve stejné době přitom v SMS celý případ popřel. „Nic takového pravda není. Nevím, kdo jako vždy před volbami šíří tyto lži,“ napsal předseda strany kolegům Zdislavě Pokorné a Lukáši Prchalovi.

Jak Horáček, tak Filip byli kvůli případu vypovídat na policii. Podle dobře informovaného zdroje blízkého vyšetřování měla být částka použita na propagaci Horáčkových výrobků například v Kazachstánu. Co konkrétně měl Filip pro Horáčka udělat, popisuje stejné duo autorů zde.

Představitelé vládní koalice dělají, že kauza neexistuje. Redakce se s dotazy obrátila na předsedu ČSSD Jana Hamáčka i šéfa poslanců Jana Chvojku, ani jeden ovšem přes urgence neodpověděl. Bez reakce ponechali otázky i předseda vlády Andrej Babiš, předseda Sněmovny Radek Vondráček a šéf poslanců Jaroslav Faltýnek (všichni ANO).

Nečekaně důvtipný vhled do celé kauzy poskytl až sociálnědemokratický poslanec Roman Sklenák, podle kterého se předání peněz může dít i legitimně. Například když něco kupujete.

A pokud už se vám dnes nic číst nechce, což je naprosto pochopitelné, kauze se ve Studiu N věnuje i Filip Titlbach.

Jestliže se vám číst chce, i dnes jsme se samozřejmě věnovali situaci v Afghánistánu. Evakuace afghánských spolupracovníků a současná situace v zemi nově otevírá diskusi o migraci. A o tom, že v Evropě chybí nová migrační pravidla. Komise jejich návrh představila už loni v září, ale covid a s ním spojené potíže schvalování zdržely. (Včera například Hamáček neuváženě slíbil, že integraci Afghánců vyřeší s kraji, aniž o tom hejtmani věděli.)

Opatrnější než při vrcholící migrační vlně v roce 2015 je už i německá kancléřka Angela Merkelová. Nechala se slyšet, že zatím zastává postoj zaměřený především na pomoc v regionu. Tou se zaštiťuje také francouzský prezident Macron, ale i předseda ČSSD Jan Hamáček. A vskutku, postoji pomoci přímo tam, kde je to potřeba nejvíc, nemůžeme nic vytknout a na každý pád se jeví jako rozumný. Integrace a migrační vlny do Evropy přináší spoustu otázek, komplikací, kompromisů a předvolebních problémů. Jen je asi dobré podotknout, že Spojené státy, potažmo Severoatlantická aliance nedělaly dvacet let nic jiného než pomoc v regionu. Pomoc, která se za měsíc obrátila v prach.

Minulý čtvrtek jsem v Notesu psal, že Česko reaguje na evakuaci svých spolupracovníků za pět minut dvanáct. Jak se ale ukazuje, v porovnání s jinými zeměmi se nemáme za co stydět. Česká záchranná akce je u konce, a jestli se dá věřit premiérovi Babišovi, zachránili jsme všechny, které jsme zachránit chtěli. Hlavní zásluhy na celé akci má však armáda a její schopnost rychlé organizace.

Ministr zahraničí prohlásil, že na takový vývoj v Afghánistánu nebyl připraven nikdo. Nečekaly ho ani české zpravodajské služby, ani Američané. Jisté náznaky toho, co by mohlo přijít, ale existovaly. Mluvili jsme se dvěma vysoce postavenými důstojníky českých zpravodajských služeb, kteří přiznávají, že sice měli různě černé scénáře vývoje v Afghánistánu, ale takovou rychlost převzetí země Tálibánem nepředvídali. Více v článku Honzy Wirnitzera a Lukáše Prchala.

Tálibán si však navzdory alarmujícím zprávám nepodmanil Afghánistán celý. Tádžický velitel Ahmad Masúd jde ve stopách svého otce a zaťatými pěstmi drží Pandžšírské údolí. Místo, které Ahmad Šáh Masúd, Ahmadův otec, ubránil v devadesátých letech i před sovětskou invazí. Devětkrát. Za Ahmadem Masúdem se do údolí, které používá pásy zašlých tanků jako zpomalovací prahy, uchýlil i viceprezident země Amrulláh Saleh. Příběh o vlastně poslední baště původní afghánské vlády sepsali kolegové Honza Wirnitzer a Petra Procházková.

Bazarak, hlavní město Pandžšíru, je posledním provinčním centrem mimo kontrolu Tálibánu. Západní část „netálibánské“ zóny je provincie Parwan, tam ale v tuto chvíli zřejmě tálibové jsou. Mapa: The Long War Journal

Co vás v Deníku N čeká zítra?

– Předal jsem půl milionu Vojtěchu Filipovi, řekl vyšetřovatelům stíhaný podnikatel Horáček
– Šéf komunistů pomáhal podnikateli Horáčkovi na ministerstvu v Astaně
– Babiš jezdí po republice, dozvědět se o jeho akcích ale bývá obtížné
– Rozhovor s historikem Stehlíkem: Dubček byl slabý aparátčík, ne lídr a politik
– Velký text Petry Procházkové o Afghánistánu: Dvacet let svobody nepřišlo nazmar

Přejeme pěkný večer.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Notes

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější