Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Odešel muž, který udělal ze sudoku světový fenomén. Zanechal nám nevyčerpatelnou hru

Maki Kadži zasvětil život hádankám a hlavolamům. Sudoku bylo světový úspěch. Foto: S. Pakhrin, Wikimedia Commons, CC BY 2.0
Maki Kadži zasvětil život hádankám a hlavolamům. Sudoku bylo světový úspěch. Foto: S. Pakhrin, Wikimedia Commons, CC BY 2.0

Tento týden zemřel Maki Kadži, japonský vydavatel a profesionální hádankář. Roku 1984 založil módu luštění sudoku, která se později z Japonska rozšířila po celém světě.

Jestli potřebujete vysvětlit, co to je a jak se luští sudoku, bylo by zajímavě vědět, kde jste byli posledních patnáct let – možná bychom tak mohli detekovat mimozemšťany! Pro jejich prospěch připomeňme, že základem hádanky je čtvercová síť tvořená 81 políčky, tedy devětkrát devět. Uvnitř je rozdělena na devět malých čtverců třikrát tři. Do sítě je třeba vepsat číslice od jedné do devíti – každou z nich devětkrát – tak, aby se žádná neopakovala ani v řádku, ani ve sloupci, ani uvnitř žádného z devíti malých čtverců. V zadání hádanky je vždy několik číslic vyplněno – tak, aby hádanka byla zaručeně řešitelná a aby řešení bylo právě jedno.

Žerty o mimozemšťanech stranou; stojí za to přeříkat si popis sudoku už jen proto, abychom si uvědomili, jak minimalistický je. Na úspornosti této hádanky je vskutku něco japonského, přinejmenším v tom smyslu, v jakém si Evropan japonskou kulturu zpravidla představuje: haiku, kaligrafie, zenové zahrady, spoře zařízené byty, tatami místo postele. Máte-li minimalismus rádi, nejspíš vás těší i sudoku.

Hlubokomyslné filozofování o tom, kolik japonské povahy a životního stylu se skrývá v čtvercové síti, má však vadu: nezakládá se na faktech.

Dlouhá cesta k popularitě

Sudoku v té podobě, jak je známe dnes, vymyslel americký důchodce

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější