Někteří tlumočníci byli v kontaktu s Tálibánem, proto jsme je nevzali. Tak rychlý vývoj nečekal nikdo, říká Metnar
Ministr obrany Lubomír Metnar stojí uprostřed své kanceláře. Přechází ze strany na stranu a je očividně napjatý. Scházíme se na rozhovor v úterý odpoledne, operace na kábulském letišti dosud neskončila. Český armádní letoun nakonec odveze přes sedmdesát afghánských tlumočníků i s rodinami. Ministr se to dozvěděl v průběhu rozhovoru, často odchází k telefonu. Metnar mluví o tom, jak probíhaly přípravy na odvoz afghánských tlumočníků ze země, kterou po dvaceti letech přítomnosti spojenců během pár dní znovu převzalo radikální hnutí Tálibán. Některé z tlumočníků ale česká strana s nabídkou pomoci ani neoslovila. „Máme informace, že tito lidé byli v kontaktu s Tálibánem,“ tvrdí ministr. Kritiku, že Česko i jeho resort zareagovaly později, odmítá.
O tom, že našim tlumočníkům v Afghánistánu může hrozit smrt či perzekuce, se vědělo několik týdnů. Přesto až do konce minulého týdne Česko, respektive vaše ministerstvo, nabízelo hlavně finanční pomoc. O evakuaci se do určité doby ani neuvažovalo. Proč?
To není pravda, že se neuvažovalo.
Tak proč jsme tedy nabízeli finanční pomoc?
Finanční pomoc je jedna věc. Tento program byl zaměřený na finanční pomoc a repatriaci těch, kteří budou mít zájem…
Ale všichni měli zájem.
To není pravda. Někteří odešli do Tádžikistánu, někteří do Spojených států. Někteří se přesídlili. Kontaktovali jsme tlumočníky, se kterými máme nebo jsme měli kontrakty, a věděli jsme, kolik jich má zájem. A s těmito lidmi jsme byli v kontaktu. Tento program nechci více specifikovat, protože je stále v utajeném režimu. Tak o něm neříkejme, že byl pouze o penězích. Nebyl.
Ještě minulý týden vaše ministerstvo uvedlo, že dáváte přednost finanční pomoci.
To ale poměřujete optikou této situace. V té době to ještě nezkolabovalo, někteří si chtěli vzít finanční pomoc a ne všichni chtěli být repatriováni.
Tlumočníků, kteří pracovali pro Česko a nebyla s nimi navázána komunikace, bylo více. My jsme s některými také mluvili. Proč je problém vzít do Česka i lidi, kteří pro nás pracovali třeba před rokem 2017, kdy končil program na přesídlení spolupracovníků?
Dívejte se, můžeme to ohraničit rokem 2017, kdy skončil program a někteří byli repatriováni do České republiky. Potom bylo na základě bezpečnostního screeningu vyhodnoceno, kde není bezpečnostní riziko. Když jsme s těmi lidmi spolupracovali, byli průběžně kontrolováni a byl k nim činěn bezpečnostní screening. Jenže pak už pro nás nepracovali a my už je neměli na očích. A my nemůžeme ohrozit Českou republiku nebo tady vytvořit další bezpečnostní riziko.
Do Česka jsme nemohli vzít ty tlumočníky, u kterých se nepodařil udělat bezpečnostní screening – třeba jim skončila spolupráce před rokem nebo třemi. Primárně jsme tu od toho, abychom zajistili bezpečnost a obranu této země. Jakmile s námi ten člověk přestal spolupracovat, nevěděli jsme, s kým udržuje kontakty.
Chcete říct, že někteří udržovali kontakty s Tálibánem?
Jsou případy
