Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Anatomie maléru. Česko mělo na evakuaci z Kábulu tolik času, až nakonec žádný nezbyl

Britské ministerstvo obrany zveřejnilo snímek po přistání evakuačního letu z Kábulu v Británii. Foto: Ministerstvo obrany Spojeného království
Britské ministerstvo obrany zveřejnilo snímek po přistání evakuačního letu z Kábulu v Británii. Foto: Ministerstvo obrany Spojeného království

Před čtyřmi dny americká média psala o tom, že podle zpravodajců může Kábul padnout do rukou islamistického hnutí Tálibán do 90 dnů. Stalo se tak ani ne za 90 hodin. Neuvěřitelně improvizované záchranné akci malého počtu lidí se přesto mohlo Česko vyhnout. Přinášíme časovou osu toho, co letům do Kábulu předcházelo.

V polovině července se Deník N obrátil na klíčové ministry české vlády s prostým dotazem: Jsme v kontaktu s afghánskými tlumočníky, kteří prosí o pomoc a říkají, že nemají žádný kontakt s českými úřady. Co pro ně Česko udělá?

Andrej Babiš, Jan Hamáček i Lubomír Metnar přímé dotazy Deníku N ignorovali (Metnar poskytl odpověď přes tiskové oddělení). Případ jsme popsali v tomto textu.

Už tehdy bylo jasné, že Tálibán postupuje. Už tehdy se chlubil, že vraždí afghánské piloty. Už tehdy byl po brutální smrti tlumočník Sohail Pardis a už tehdy radikálové zabíjeli vojáky afghánských speciálních sil – elitní vojáky, u nichž se dalo čekat, že se jim postaví na odpor.

Česká ministerstva v té době přišla s odpovědí, že pracují na programu pomoci afghánským tlumočníkům, kterých si váží. Program vláda schválila den poté, co se pro pomoc tlumočníkům vyslovil prezident Miloš Zeman. Mimochodem – ministr obrany Metnar přinesl návrh na vládu právě až poté, co si jej nechal prezidentem posvětit.

Brzy se ale ukázalo, že program není navržený vhodně. Zabýval se primárně možností finanční pomoci (která lidem hledaným Tálibánem nemohla být užitečná), týkal se jen tlumočníků, kteří s českými silami spolupracovali v poslední době. V Afghánistánu přitom byla řada lidí, kteří kontrakt ukončili dříve. O svůj život se báli, česká vláda to ale vyhodnotila tak, že ve velkém riziku nejsou.

Kabinet totiž do dění kolem tlumočníků vstupoval v ožehavé situaci. Premiér Babiš, který postavil současnou kampaň mimo jiné na odmítání migrantů, se před časem nechal slyšet, že „nepřijme ani jednoho“. Přispíval tak k tomu, že migrace a pomoc válečným uprchlíkům začaly být řadou jeho voličů vnímány jako otázka života a smrti a každý příchozí neevropský běženec nebo migrant, který překročí hranice republiky, jako jistota její záhuby.

Dva měsíce před klíčovými sněmovními volbami se Andrej Babiš ocitl v situaci, kdy řada západních zemí své spolupracovníky z Afghánistánu – nikoliv migranty, ale lidi trpělivě čekající v rodné zemi, jestli jim západní státy nepomohou – stahovala, a Česko se mohlo stát tím, kdo své spolubojovníky opustí.

Zatímco ministři ujišťovali, že dělají vše pro to, aby tlumočníkům a jejich rodinám pomohli, interní informace tuto oficiální verzi zpochybňovaly. Na ambasádě v Kábulu se například

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Tálibán

TOP

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější