Notes: Co vše se děje v Afghánistánu i mimo něj a jak vznikal film Zátopek
Svět hoří v posledních dnech tak moc, že je těžké držet v pozornosti vše, co se děje. Některá místa v Řecku, Rusku a jinde hoří doslova. Haiti postihlo v sobotu zdrcující zemětřesení o síle 7,2 stupně, tedy podobně silné jako to v roce 2010. Pozornost světa se ale upírala nejvíce k Afghánistánu, který nebývalou rychlostí obsadil po odchodu „západních“ vojsk Tálibán. Pondělním čtením vás provede Eva Mošpanová.
Situace v Afghánistánu se za poslední dny mění tak rychle, že jsme během víkendu spustili „online přenos“ aktuálních událostí. Kolegové v něm shromažďují všechny zprávy, které se dějí přímo na místě i mimo něj. Od zoufalé situace na kábulském letišti až po rozhodnutí západních zemí o udělování azylu.
Pro ty, kteří chtějí číst komplexnější pohled, je tu text Petry Procházkové o tom, jak to vypadá v Kábulu, kde se lidé snaží buď na poslední chvíli utéct, nebo připravit na příchod staronových vládců. Ti sice slibují mírnější pořádky než před dvaceti lety, po předchozích zkušenostech jim ale už lidé nevěří. Další detaily Petra přibližuje i v podcastu Studio N s Filipem Titlbachem.
Slovenský reportér Andrej Bán i skrze své osobní zkušenosti z Afghánistánu popisuje, proč se Tálibánu podařilo tak rychle se vrátit k moci a proč západní snahy vycvičit afghánskou armádu, která by dokázala bojovat sama, selhaly. „Skrze osobní rozhovory jsem zjistil, že armádu vnímali v prvé řadě jako zdroj na afghánské poměry nadstandardního výdělku: průměrný plat vojáka činí 165 dolarů. Motivace porazit Tálibán pro ně byla až druhořadá,“ píše v textu.
Snahy západních zemí dostat z Afghánistánu své občany a spolupracovníky popisuje zase Markéta Boubínová, a není to veselé čtení. Řada ministrů připouští, že ze země nedostanou všechny, které by chtěli.
Jakub Zelenka zase popisuje, proč se v Česku v roce 2017 zastavil program pro přesídlování afghánských spolupracovníků do Česka. Detaily v něm vysvětluje i bývalý premiér Bohuslav Sobotka.
Velice ošemetná je situace pro současnou americkou administrativu, která při stahování svých jednotek ze země tvrdila, že Tálibán ji ovládne s velkým časovým odstupem nebo vůbec. Jenže neuvěřitelně rychlý postup tálibánských jednotek ukazuje, že Američané situaci nejspíš nepřečetli správně a dekády jejich působení v zemi nezanechaly to, v co doufali. „Bidenova důvěryhodnost byla skartována společně s dokumenty na americké ambasádě v Kábulu,“ reagoval zahraniční komentátor renomovaného deníku Financial Times. Více ve svém textu popisuje Jana Ciglerová.
Autorka Notesu není v žádném případě odbornice na situaci v oblasti. Přispět může alespoň mapou, která ukazuje, jak rozlehlý je Afghánistán, což v kombinaci s horským terénem úsilí o jeho spravování nejspíš nepomáhá.
Nevěnujeme se ale jen Afghánistánu.
Ivan Mikloš se v komentáři zamýšlí nad tím, zda může internet být nástrojem pro hledání pravdy a jaká rizika pátrání po ní nese.
Karolína Klinková mluvila se dvěma mladými ženami – Annou Sedlákovou a Karolínou Krejčovou, které trpí vážnou hormonální poruchou (stejně jako miliony žen po celém světě) a nebojí se o své diagnóze mluvit.
Z víkendového čtení doporučuji text Magdaleny Slezákové o trýznivé smrti mladé šrílanské ženy Wišmy v japonském detenčním zařízení. Případ ukazuje, jak tvrdému přístupu čelí v Japonsku žadatelé o azyl, a otevírá diskusi, jak to změnit.
A Lenka Vrtišková Nejezchlebová mluvila s Marthou Issovou o novém filmu Zátopek, ve kterém hraje Danu Zátopkovou. Dozvíte se, jak těžké bylo na roli se připravit, co skutečnou Danu Zátopkovou přesvědčilo, aby projektu fandila, a čemu pomohly odklady projektu.
Co vás čeká v Deníku N zítra?
- Anatomie maléru. Česko mělo na evakuaci z Kábulu tolik času, až nakonec žádný nezbyl
- Analýza: Afghánistán jako černá labuť voleb. Babišovi může pomoci i přijetí běženců
- Jaká je představa Tálibánu o správném světě?
- Aplikace odhalí nemoc plic
- Drag queen: Vypustit svou vnitřní královnu
Hezký začátek týdne všem.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.
