16. ledna 2023 14:14 Neznámí útočníci zastřelili v neděli v Kábulu bývalou poslankyni Mursal Nabízádu, která zastávala funkci do předloňského srpna, kdy se vrátilo k moci radikální hnutí Tálibán. Při útoku zahynul i jeden osobní ochránce exposlankyně a její bratr.
Policie uvedla, že případ vyšetřuje. Podle agentury AP jde o první vraždu bývalého člena parlamentu v Kábulu po převzetí moci ze strany Tálibánu.
Bývalá poslankyně byla podle agentury AFP zvolena v roce 2018 a zastupovala v parlamentu Kábul až do srpna roku 2021, kdy se vrátilo k moci hnutí Tálibán. Na rozdíl od jiných afghánských politiků, kteří podporovali prozápadní vládu, odmítla Afghánistán opustit. „Byla to silná žena, která mluvila otevřeně, hájila své postoje, i když jí hrozilo nebezpečí,“ vzpomněla na kolegyni další bývalá poslankyně Mariam Solajmančil.
Podle policie byl při útoku zastřelen jeden osobní ochránce, zatímco další z místa činu uprchl s penězi a šperky. Policie slíbila vraždu prošetřit a postavit útočníky před justici.
Útok odsoudili i zahraniční politici a političky. „Byla zavražděna ve tmě, zatímco Tálibán tvoří svůj systém genderového apartheidu za denního světla,“ komentovala to německá europoslankyně Hannah Neumann. Americká chargé d’affaires pro Afghánistán Karen Decker řekla, že úmrtí Mursal Nabízády je „tragickou ztrátou“.
Během prozápadních vlád mohly ženy v afghánské společnosti zastávat i vysoké posty. Tálibán naopak po svém návratu k moci omezuje působení žen na veřejnosti, zakazuje jim studium na školách a snaží se také omezovat jejich zaměstnávání. (ČTK)
28. prosince 2022 7:10 Rada bezpečnosti OSN odsoudila krok islamistického hnutí Tálibán, který ženám zakázal vysokoškolské vzdělání a práci pro nevládní organizace. Vyzvala také k plnohodnotnému, rovnoprávnému a smysluplnému zapojení žen a dívek do veřejného života v Afghánistánu.
V prohlášení odsouhlaseném patnáctičlennou radou se uvádí, že zákaz, na jehož základě ženy a dívky nemohou navštěvovat střední školy a univerzity v Afghánistánu, „představuje rostoucí erozi dodržování lidských práv a základních svobod“.
Zákaz vstupu žen na univerzity oznámil Tálibán minulý týden v době, kdy Rada bezpečnosti v New Yorku jednala o Afghánistánu. Studium na středních školách mají afghánské dívky zakázáno již od března.
Rada dále uvedla, že v sobotu oznámený zákaz práce žen pro nevládní organizace „bude mít významný a okamžitý dopad na humanitární operace v zemi“, včetně těch pod hlavičkou OSN. „Tato omezení jsou v rozporu se závazky, které Tálibán přijal vůči afghánskému lidu, i s očekáváním mezinárodního společenství,“ uvedla Rada bezpečnosti.
Čtyři velké humanitární organizace v reakci na krok Tálibánu v neděli pozastavily činnost v Afghánistánu, protože nebyly schopny fungovat bez svých zaměstnankyň.
Šéf Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) Martin Griffiths minulý týden sdělil Radě bezpečnosti, že 97 procent Afghánců žije v chudobě, dvě třetiny obyvatel potřebují pomoc, aby přežily, a 20 milionů lidí čelí akutnímu hladu. Zakázáno chodit do školy má podle něj na 1,1 milionu dospívajících dívek. (ČTK)
24. prosince 2022 17:05 Tálibán nařídil nevládním organizacím v Afghánistánu, aby zakázaly ženám chodit do práce. Odvolává se na „závažné stížnosti“, podle kterých některé ženy pracující v těchto organizacích nedodržují pravidla ohledně nošení pokrývky hlavy.
Jde o další omezení práv žen v zemi, kde loni v srpnu uchvátilo moc radikální islámské hnutí Tálibán.
Bezpečnostní složky Tálibánu dnes kromě toho násilně rozehnaly další demonstraci proti zákazu studia žen na vysokých školách. Proti asi dvěma desítkám účastnic dnešního protestu ve městě Herát na západě Afghánistánu složky podle očitých svědků použily vodní děla. Podle videozáznamu, který obdržela AP, se ženy zpočátku snažily před děly skrýt v bočních ulicích, poté se ale vrátily k demonstrování. Volaly přitom rozzlobeně: „Hanba!“
Zákaz univerzitního vzdělávání pro ženy Tálibán vydal v úterý. Studium islamistické hnutí ženám zakázalo s okamžitou platností. (ČTK)
22. prosince 2022 12:18 Desítky afghánských žen dnes demonstrovaly v Kábulu proti zákazu univerzitního vzdělání, který v úterý vydalo islamistické hnutí Tálibán. Protesty se již ve středu konaly kromě afghánské metropole také v Dželálábádu.
Podle stanice Tolonews ženy pochodovaly čtvrtí v západní části Kábulu a skandovaly při tom protivládní hesla. Očití svědci uvedli, že několik demonstrantek i novinářů bylo krátce zatčeno. Informovala o tom agentura DPA. (ČTK)
24. srpna 2022 23:04 Stovky Afghánců, kteří žádají o přesídlení do USA, dnes a v pondělí demonstrovaly v migračním zařízení ve Spojených arabských emirátech. V zemi na Arabském poloostrově čekají Afghánci už rok na vyřízení svých žádostí.
Loni byli z Afghánistánu evakuováni, když k moci vrátilo povstalecké hnutí Tálibán, uvedla agentura Reuters. Kromě dlouhého čekání na vyřízení svých žádostí o přesídlení si Afghánci stěžují také na podmínky v zařízení, které nemohou volně opustit.
Do protestu se tento týden zapojily stovky Afghánců, kteří žijí v migračním zařízení v Abú Zabí. Na videu z protestu jsou vidět muži a děti, kteří skandují „Chceme spravedlnost“, nebo chlapec s transparentem „Jeden rok stačil“.
Afghánci protestovali proti pomalému zpracování jejich žádostí i proti podmínkám v migračním zařízení. „Skoro rok jsme zde drženi v zajetí a tábor je jako moderní vězení,“ uvedl jeden z Afghánců. Ti například poukazují na to, že nemohou zařízení volně opustit.
Úřady v SAE tvrdí, že zaručují Afgháncům, kteří čekají na rozhodnutí o svých žádostech o přesídlení do USA, bezpečnost, kvalitní služby i důstojné životní podmínky. Přiznávají ale, že mezi žadateli roste frustrace a zpracování žádostí trvá déle, než se předpokládalo. SAE spolupracují s USA na identifikaci lidí, kteří splňují podmínky pro přesídlení do Spojených států. Někteří Afghánci však s sebou nemají žádné doklady, což vyřizování žádostí zpomaluje.
Není zcela jasné, kolik lidí v táboře SAE nyní pobývá. Podle odhadu agentury Reuters se jedná o několik tisíc lidí. Americké ministerstvo zahraničí tvrdí, že z Abú Zabí přesídlilo do USA přes 10 000 Afghánců. Úřad také tvrdí, že spolupracuje se SAE a dalšími zeměmi na přesídlení Afghánců, kteří nezískají povolení pro odchod do USA. SAE ani další země v regionu však obvykle žádné uprchlíky nepřijímají. USA slíbily, že žádný z Afghánců nebude nucen se vrátit do vlasti.
Podobné protesty vypukly i v únoru, kdy podle odhadů bylo v zařízení na 12.000 Afghánců. Představitel americké vlády, který tehdy areál navštívil, slíbil přesídlení všech Afghánců do konce srpna.
Podle agentury Reuters od loňského srpna, kdy se k moci vrátilo povstaleckého hnutí Tálibán, odešlo do USA na 85 000 Afghánců. Mnozí museli počkat na povolení k pobytu v některé ze zemí v Evropě či na Blízkém východě. (ČTK)
4. srpna 2022 15:16 Afghánské hnutí Tálibán tvrdí, že jeho vláda neměla žádné informace o přítomnosti lídra teroristické skupiny Al-Káida Ajmána Zavahrího v Kábulu. Tálibán zároveň varoval Spojené státy, aby nikdy neopakovaly útok na afghánském území.
Spojené státy podle amerických činitelů Zavahrího zabily o víkendu střelou odpálenou z dronu. Terorista v tu chvíli stál na balkoně domu v Kábulu. Podle představitelů Washingtonu se jednalo o největší akci proti teroristické skupině od roku 2011, kdy americké speciální síly v Pákistánu zabily předchozího vůdce Usámu bin Ládina.
„Vláda a vedení nevěděly o tom, co se tvrdí, ani o žádné stopě,“ uvedl Suhajl Šahín, jmenovaný zástupce Tálibánu při OSN, který sídlí v Dauhá. „Nyní probíhá vyšetřování, abychom zjistili pravdivost tohoto tvrzení,“ dodal s tím, že výsledky vyšetřování budou oznámeny veřejně.
Vystudovaný egyptský lékař Zavahrí pomohl koordinovat útoky z 11. září 2001 na New York a Washington a patřil mezi nejhledanější teroristy světa. Klíčový podíl měl zřejmě také na atentátu na americký torpédoborec Cole v jemenském Adenu v říjnu 2000 a útocích na americká velvyslanectví v Keni a Tanzánii v srpnu 1998. USA na jeho hlavu vypsaly odměnu 25 milionů dolarů.
Agentura AP s odkazem na nejmenované americké představitele napsala, že dům, kde byl terorista zabit, patřil významnému poradci Sirádžuddína Hakkáního. Ten je zástupcem šéfa Tálibánu a v jeho vládě vede ministerstvo vnitra. Zároveň stojí v čele mocné skupiny známé jako síť Hakkání.
Síť Hakkání je afghánská islamistická povstalecká skupina, jejíž název je odvozen od rodiny téhož jména. V 80. letech 20. století skupina bojovala proti Sovětům a v poledních 20 letech proti Spojenými státy vedeným silám NATO a bývalé afghánské vládě. Americká vláda vypsala za dopadení Sirádžuddína Hakkáního, kterého viní z útoků na americké vojáky a afghánské civilisty, odměnu ve výši deseti milionů dolarů.
Vedoucí představitelé Tálibánu o nedělním úderu bezpilotního letounu povětšinou mlčí a nepotvrdili přítomnost ani smrt Zavahrího v Kábulu, píše Reuters.
Tálibán se s odkazem na útok dronem nechal slyšet, že „Spojené státy budou nést odpovědnost za jakékoliv následky, pokud se budou takovéto incidenty opakovat a pokud bude narušeno území Afghánistánu“.
Vedoucí představitelé Tálibánu podle tří nejmenovaných zdrojů z této skupiny jednají o tom, jak na útok amerického bezpilotního letounu reagovat. Reakce Tálibánu by mohla mít významný dopad, neboť hnutí usiluje o mezinárodní uznání a přístup k miliardám dolarů ze zmrazených afghánských finančních prostředků.
Zavahrího smrt v Kábulu vyvolává otázky ohledně toho, zda mu Tálibán poskytl útočiště. V rámci dohody o odchodu amerických sil a jejich spojenců z Afghánistánu se totiž Tálibán v roce 2020 zavázal, že Afghánistán nebude útočištěm pro teroristy. Šahín prohlásil, že Islámský emirát Afghánistán, což je název který Tálibán pro zemi používá, dohodu podepsanou v katarské metropoli Dauhá ctí.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken v úterý prohlásil, že Tálibán dohodu z Dauhá hrubě porušil právě tím, že v Afghánistánu Zavahrímu útočiště poskytl. (ČTK)
1. července 2022 14:53 Po deseti měsících našel americký otec svého osmiletého syna, který se ztratil při zmatku na letišti v afghánském Kábulu. Chlapec se při evakuaci rodiny ztratil své matce poté, co letištěm zazněly výstřely a on se pustil její ruky.
Příběh otce Mohammada a jeho syna Jamese sleduje deník Wall Street Journal, který už dříve informoval o Mohammadově snaze najít svého syna a přivést jej domů do Kalifornie. Deník souhlasil s použitím pouze křestních jmen rodiny.
Příběh této rodiny odrážel příběhy tisíců dalších afghánských rodin rozdělených během evakuace, která se uskutečnila po převzetí moci Tálibánem během posledních dvou týdnů amerického působení v zemi.
Podle údajů ministerstva zdravotnictví přišlo do USA více než 1500 afghánských dětí bez rodičů. Přes sto z nich bylo znovu spojeno s matkou nebo otcem a jedno z pěti zůstává ve státní péči, ukazují údaje. Většina byla umístěna k příbuzným a rodinným přátelům.
Americká vláda vyvíjí systém pro identifikaci a slučování rodin rozdělených během evakuace. (WSJ)
21. dubna 2022 7:38 Bezpečnostní situace v Afghánistánu se po převzetí moci Tálibánem výrazně zklidnila, pokračují ale útoky například tzv. Islámského státu nebo sil národního odporu, řekl český velvyslanec v Afghánistánu Jiří Baloun, který po loňské evakuaci pracuje z Prahy.
Tálibán ale neplní sliby, které dal mezinárodnímu společenství. Například i nadále neumožňuje studovat dívkám na středních školách. V neděli uplyne 20 let od odletu prvních českých vojáků na zahraniční misi do Afghánistánu.
Afghánská společnost je podle Balouna velmi různorodá, stát tvoří mnoho etnik a klanů, což přináší spoustu problémů v jejich soužití. Oproti západním zemím žije drtivá většina obyvatel na venkově a společnost stále lpí na tradičním způsobu života a dodržování starých zvyků. Například uzavření škol pro ženy podle velvyslance nesouvisí zcela s islámským právem, ale právě spíše se starými zvyky většinové paštunské společnosti.
Za další specifikum Afghánistánu označil značnou ostražitost jeho obyvatel vůči cizincům v souvislosti s mnoha staletými zkušenostmi, kdy se různé mocnosti snažily o dobytí země. „Zjednodušené řečeno, dnes jsou s vámi kamarád a zítra budou s tím, kdo jim zajistí přežití do pozítří. Je to pro ně nutnost a je třeba tomu porozumět,“ popsal jejich myšlení Baloun.
Západní společenství podle velvyslance během svého působení v Afghánistánu dosáhlo nesporně mnoha pozitivních výsledků. „Nejsem příznivcem toho, že se říká, že jsme tam byli zbytečně, není to pravda,“ zdůraznil. „Bohužel spousta věcí se i nepovedla. Možná chybělo víc porozumění těm procesům i dynamice vztahů k státům v regionu,“ dodal. V Afghánistánu se podle něj prolínají natolik různorodé a hluboké zájmy, že je velice složité jim porozumět. (ČTK)
29. prosince 2021 12:29 Jan Šindelář strávil v Afghánistánu několik let. Nyní pracuje pro českou organizaci Člověk v tísni a nedávno se vrátil z krátké afghánské mise. Foto: archiv Jana Šindeláře
Podpořte vznik nových knih o prezidentu Zemanovi Miloš Zeman už brzy nebude prezidentem. Je to významná chvíle. Chvíle jako stvořená pro významné počiny. V Deníku N chceme vydat dvě výjimečné knihy od Jana Kudláčka a Zdislavy Pokorné a vy nám s tím můžete pomoci .
