21. dubna 2022 7:38 Bezpečnostní situace v Afghánistánu se po převzetí moci Tálibánem výrazně zklidnila, pokračují ale útoky například tzv. Islámského státu nebo sil národního odporu, řekl český velvyslanec v Afghánistánu Jiří Baloun, který po loňské evakuaci pracuje z Prahy.
Tálibán ale neplní sliby, které dal mezinárodnímu společenství. Například i nadále neumožňuje studovat dívkám na středních školách. V neděli uplyne 20 let od odletu prvních českých vojáků na zahraniční misi do Afghánistánu.
Afghánská společnost je podle Balouna velmi různorodá, stát tvoří mnoho etnik a klanů, což přináší spoustu problémů v jejich soužití. Oproti západním zemím žije drtivá většina obyvatel na venkově a společnost stále lpí na tradičním způsobu života a dodržování starých zvyků. Například uzavření škol pro ženy podle velvyslance nesouvisí zcela s islámským právem, ale právě spíše se starými zvyky většinové paštunské společnosti.
Za další specifikum Afghánistánu označil značnou ostražitost jeho obyvatel vůči cizincům v souvislosti s mnoha staletými zkušenostmi, kdy se různé mocnosti snažily o dobytí země. „Zjednodušené řečeno, dnes jsou s vámi kamarád a zítra budou s tím, kdo jim zajistí přežití do pozítří. Je to pro ně nutnost a je třeba tomu porozumět,“ popsal jejich myšlení Baloun.
Západní společenství podle velvyslance během svého působení v Afghánistánu dosáhlo nesporně mnoha pozitivních výsledků. „Nejsem příznivcem toho, že se říká, že jsme tam byli zbytečně, není to pravda,“ zdůraznil. „Bohužel spousta věcí se i nepovedla. Možná chybělo víc porozumění těm procesům i dynamice vztahů k státům v regionu,“ dodal. V Afghánistánu se podle něj prolínají natolik různorodé a hluboké zájmy, že je velice složité jim porozumět. (ČTK)
29. prosince 2021 12:29 Jan Šindelář strávil v Afghánistánu několik let. Nyní pracuje pro českou organizaci Člověk v tísni a nedávno se vrátil z krátké afghánské mise. Foto: archiv Jana Šindeláře
20. prosince 2021 18:01 V Afghánistánu od poloviny srpna, kdy se moci nad ním ujal radikální Tálibán, ukončilo činnost 43 procent médií. Bez práce se ocitlo 60 procent novinářů, hlavně žen.
Oznámila to dnes agentura AFP s odvoláním na studii organizace Reportéři bez hranic (RSF) a Afghánského svazu nezávislých novinářů (AJIA).
Stojí v ní, že na začátku léta v Afghánistánu fungovalo 543 médií, na konci listopadu 312. „To znamená, že za tři měsíce zmizelo 43 procent afghánských médií, více než čtyři z deseti. Pracovat nemůže 60 procent novinářů a spolupracovníků médií. Nejvíc postižené jsou ženy – o práci přišlo 84 procent z nich,“ uvádí zpráva.
„Ještě před čtyřmi měsíci působilo ve většině afghánských provincií nejméně deset soukromých médií, teď některé regiony nemají vůbec žádná lokální média,“ zjistili autoři zprávy. V Kábulu například ubylo 51 titulů, na konci listopadu jich zbylo 72.
Na začátku srpna pracovalo v afghánských redakcích 10.790 lidí a z nich 2490 byly ženy. V době získávání údajů pro zprávu pracovalo 4360 lidí a pouze 410 z nich byly ženy. V 15 ze 34 afghánských provincií nepracuje v médiích už žádná žena. V Kábulu od nástupu Tálibánu k moci zůstalo v médiích 390 žen z původních 1190.
Vláda Tálibánu vydala 11 pravidel, jež mají žurnalisté respektovat. Řídit se musí také materiálem, který přikazuje činit dobro a zakazuje konat zlo. Než začnou nějaké téma připravovat ke zveřejnění, mají o věci žurnalisté nejprve informovat ministerstvo, pod něž spadají, a počkat, až dostanou povolení ke zveřejnění. (ČTK)
7. prosince 2021 8:46 Whistleblower Raphael Marshall tvrdí, že reakce britských úřadů při evakuaci lidí z afghánského Kábulu byla „chaotická“ a „nefunkční“. Výběr těch, kterým byl povolen odlet, označil za „arbitrární“, tisíce e-mailů s prosbami o pomoc podle něj zůstaly nepřečteny.
Tehdejší ministr zahraničí Dominic Raab podle Marshalla rozhodoval příliš pomalu. Podle mluvčího vlády úřad naopak pracoval „neúnavně“ na „největší misi svého druhu za několik generací“.
Velká Británie evakuovala z Afghánistánu 15 000 lidí poté, co se moci v zemi chopil Tálibán. (BBC )
5. prosince 2021 7:45 Spojené státy, Evropská unie a další západní země v sobotu ve společném prohlášení obvinily afghánské povstalecké hnutí Tálibán ze „sumárních poprav“ bývalých příslušníků afghánských bezpečnostních složek, kteří se povstalcům vzdali poté, co Tálibové převzali vládu v zemi.
S informací o údajných popravách a zmizeních desítek lidí přišly tento týden organizace hájící lidská práva.
„Jsme hluboce znepokojeni informacemi o sumárních popravách a nucených zmizeních bývalých členů afghánských bezpečnostních složek, jak je doložila (organizace) Human Rights Watch (HRW) a další,“ píše se ve vyjádření zveřejněném americkým ministerstvem zahraničí, pod nimž se kromě USA a EU podepsala rovněž například Británie či Japonsko.
Tyto země se domnívají, že jednání Tálibů odporuje dříve vyhlášené amnestii pro bývalé členy bezpečnostních složek. Tálibán se moci v zemi chopil v srpnu, krátce předtím, než se ze země definitivně stáhla vojska USA, zemí NATO a dalších spojenců.
Zpráva HRW vychází z 67 rozhovorů, desítky z nich vedli pracovníci organizace s příbuznými obětí. Tálibán podle zjištění HRW zasáhl v prvních třech měsících své vlády proti 47 lidem, které buď zabil, nebo zničehonic zmizeli. Podle organizace se jednalo o bývalé policisty, členy ozbrojených sil a tajných služeb či polovojenských milic.
Tálibán vládl v Afghánistánu do doby před 20 lety, kdy do země vstoupila vojska zemí NATO v návaznosti na teroristické útoky v USA z 11. září roku 2001. Tehdejší režim byl silně represivní, Tálibové se však po letošním znovunabytí moci zavázali, že budou vládnout smířlivěji. Zpráva lidskoprávních organizací podle médií tyto jejich sliby popírá.
Washington a jeho spojenci ve vyjádření vyzvali k urychlenému a transparentnímu vyšetřování zjištění HRW, jež by rovněž mělo pomoci předejít dalším podobným činům do budoucna.
Američtí činitelé se tento týden sešli se svými afghánskými protějšky a vyzvali islamistické hnutí, aby umožnilo přístup ke vzdělání ženám a dívkám. USA rovněž vyjádřily hluboké znepokojení nad zprávami o porušování lidských práv v zemi, řekl mluvčí USA. (ČTK)
8. listopadu 2021 20:35 Ruská státní tisková agentura Rossija Segodňa (Rusko dnes) zakázala reportérům označovat Tálibán za v zemi „zakázanou teroristickou organizaci“. Namísto toho mají uvádět, že Tálibán čelí sankcím OSN za teroristickou aktivitu.
Tálibán zůstává v Rusku na seznamu zakázaných teroristických organizací, ačkoliv prezident Putin předeslal, že by mohlo dojít k jeho vyřazení. (Medúza)
24. října 2021 18:42 Evropská unie chce do měsíce znovuotevřít své diplomatické zastoupení v Afghánistánu, napsal britský deník Financial Times. Poznamenal, že cílem EU je prohloubit svou dosud velmi omezenou komunikaci s vládou Tálibánu. (ČTK)
18. října 2021 17:23 Pákistánská bojovnice za práva žen Malála Júsufzaiová otevřeně vyzvala afghánské hnutí Tálibán, aby umožnilo dívkám chodit do škol. Tálibán je odpovědný za útok, při němž byla pozdější nositelka Nobelovy ceny v roce 2012 postřelena.
Tálibán ovládá Afghánistán od poloviny srpna a vrací se ke svým původním praktikám. „Vzkazuji úřadům Tálibánu: odvraťte se od zákazu výuky dívek a otevřete pro ně znovu okamžitě střední školy,“ píše v dopise Malala.
Před měsícem Tálibán pustil do středních škol chlapce, které vyučují muži. Dívky ani učitelky do škol stále nemohou.
Tálibán slíbil, že i tyto školy otevře, jakmile zajistí bezpečnost a přísné oddělení studentů od studentek. Agentura AFP k tomu napsala, že mnoho lidí pochybuje, že to Tálibán splní.
Malala také vyzvala politiky v muslimských státech, aby Tálibánu dali jasně najevo, že „víra neospravedlňuje zakazovat dívkám chodit škol“. „Afghánistán je nyní jedinou zemí světa, která upírá dívkám vzdělání,“ dodala Pákistánka v dopise.
Je k němu připojená petice, v níž bojovnice za práva žen požadují, aby země skupiny G20 odblokovaly peníze a umožnily zpřístupnit výuku afghánským dětem. Pod petici se podepsalo na 640 000 lidí.
Malalu v roce 2012 zranili střelou do hlavy členové pákistánské odnože Tálibánu, když se vracela ze školy na severozápadě Pákistánu. Nyní 24letá žena se stala významnou zastánkyní práv dívek a žen, žije s rodinou v Británii a získala diplom na Oxfordské univerzitě. (ČTK)
Nová kulturní příloha live! startuje tento pátek Každý pátek Deník N s 32 stranami víkendového čtení. Nově s kulturní přílohou live!, kterou jste podpořili v crowdfundingu. Začínáme už teď 1. července. Hledejte ve své schránce nebo trafice.
