Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Ať říkají cokoli, politici budou muset po volbách zvednout daně. Spočítali jsme, kde a u koho se dá rozumně vybrat víc

Nejvíce peněz v českém daňovém mixu plyne z práce. Ilustrace: Petr Polák, Deník N
Nejvíce peněz v českém daňovém mixu plyne z práce. Ilustrace: Petr Polák, Deník N

Analýza: Neumím švédské služby za rumunské daně, říkal před devíti lety tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Nyní se ale příjmová a výdajová stránka rozpočtu vzdalují, a tak se nadsázka někdejšího šéfa státní pokladny přiblížila naplnění. Kromě zvyšujících se výdajů se projevují i nedostatky daňového systému. Deník N proto krok po kroku rozebral jednotlivé složky příjmového mixu a zhodnotil možnosti jeho změn.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Česko se až donedávna v evropském srovnání řadilo mezi země s relativně slušnými daňovými výnosy. Poměr vybraných daní a dalších povinných plateb byl vzhledem k velikosti ekonomiky průměrný. V roce 2019 mělo v rámci unijní sedmadvacítky poměrově čtrnácté nejvyšší výnosy z daní. Obecně se více vybírá v západoevropských zemích, méně naopak na východě kontinentu.

S pozicí českého daňového systému ale výrazně zahýbalo zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka na konci loňského roku. Změny vedly k výraznému snížení daně z příjmu fyzických osob. Náklady se budou ročně pohybovat kolem stovky miliard korun. Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navíc prosadila zrušení daně z nabytí nemovitosti, čímž státní kasa přišla o další roční příjem zhruba třináct miliard korun.

To všechno se projevuje na objemu peněz, které českému státu plynou. Evropská komise ve své publikaci Taxation Trends in the European Union odhaduje, že se tuzemské příjmy z daní a povinných odvodů napřesrok oproti roku 2019 sníží o tři procentní body českého hrubého domácího produktu. To znamená propad příjmů kolem 150 miliard korun. Česko tak bude v poměru k velikosti ekonomiky vybírat sedmé nejnižší daně v Unii.

Do toho výrazně rostly výdaje, loni vyskočily v poměru k HDP o zhruba šest procentních bodů. Nárůst byl vzhledem k šíření koronaviru očekávatelně vysoký, jak ale upozornil Nejvyšší kontrolní úřad, jen polovina z navýšených výdajů souvisela s pandemií. Ministerstvo financí se bránilo tím, že i další výdaje podpořily ekonomiku. „Nárůst výdajů na provoz státu a na sociální dávky (zejména platů a důchodů) bez jejich adekvátního krytí příjmy v kombinaci s rezignováním na hledání úspor je praxí, která ohrožuje stabilitu veřejných financí,“ napsali kontroloři ve zprávě.

Ministerstvo financí chce navíc podle svých výhledů výdaje krotit jen velmi pozvolna. Jak jako první upozornil Deník N, to všechno vede k tomu, že Česko

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Analýza

Rozpočet

Sněmovní volby 2021

Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější