„Zabili ji. Jako psa.“ Smrt uvězněné imigrantky sáhla Japonsku do svědomí
Šrílančanka Wišma v posledních dnech svého života nedokázala už ani zvednout ruce. Zvracela krev, ale podle dozorců simulovala. Prosila o pomoc, ale do nemocnice ji nepustili. „Žádné truchlení není dostatečné vzhledem k osamělosti, úzkosti a beznaději, které musela cítit,“ omluvila se pozůstalým japonská ministryně spravedlnosti. Toto je příběh tragédie, která otřásla Japonskem a možná změní jeho tvrdou imigrační politiku.
Osmadvacetiletá Wajomi a sedmadvacetiletá Púrnima chtěly ty kamerové záznamy vidět všechny. Mít přehled o každé jedné minutě z těch posledních dvou týdnů, kdy jejich starší sestra Wišma zadržovaná v japonské Nagoji ještě žila.
Místo toho dostaly jen dvouapůlhodinové video. Ale nedokázaly se dodívat ani na něj. Někdy v půlce se jim z těch záběrů udělalo tak špatně, že už nemohly dál.
„Naši sestru šikanovali a pak zabili. Vždyť to každý mohl vidět, že se její stav zhoršuje. Nezacházeli s ní jako s člověkem,“ rozplakala se ve čtvrtek před novináři Wajomi.
Prosím, pomozte mi
Mladší Púrnima svírala zarámovaný portrét: mladá žena na fotografii se směje tak široce, že se jí bílé zuby jen blýskají, a tmavé vlasy se na levém rameni lesknou jako vodopád. Vypadá šťastně, bezstarostně.
Po osmi měsících v detenčním zařízení pro zajištění cizinců v japonské Nagoji se však žena proměnila na vychrtlou trosku. O mnoho kilogramů lehčí, než když ji zavírali; tak zesláblá, že už nezvládla ani pohnout nohou nebo zvednout ruku.
— Save Japan's Human Rights (@japan_rights16) June 17, 2021
Od ledna si stěžovala, že je jí zle. Že ji trápí závratě a chvílemi necítí tělo – a později i na hrozné bolesti žaludku. Naříkala, že si nikdo nevšímá jejích opakovaných proseb o hospitalizaci. Že nedokáže polknout jídlo a pak už ani pít.
„Musím se uzdravit, ale nevím, jak to udělat. Prosím, pomozte mi uzdravit se,“ psala v únoru občanské iniciativě Start zaměřené na pomoc bezprizorním imigrantům.
Nedlouho nato byla mrtvá. Zemřela v sobotu 6. března, bez pomoci. O víkendu žádný lékař nesloužil a přivolat pohotovost se dozorci neobtěžovali.
Zlost a omluva
Teď
