Duševní choroba může působit i zábavně, ale pro jejího nositele je těžkým břemenem
Psychické nemoci začínají být čím dál častěji běžným společenským tématem. Naštěstí přestávají být vytěsňované z konverzace, naopak, lidé si o nich čtou se zaujetím. O jejich odtabuizování se pokouší i kniha Normální šílenství.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Lidská psychika je značně variabilní, a zvláště ve formách přesahujících normální fungování dosahuje velmi bizarních podob, které jsou někdy i místně specifické. Například pro Japonsko je příznačný třeba syndrom „taidžin kjófušó“: jeho nositel trpí intenzivním strachem, že jeho tělo či tělesné funkce jsou ostatním lidem nepříjemné a urážejí je svým vzhledem či zápachem. Indické muže zase specificky zachvacuje „dhat“ definovaná jako přemrštěná starost o ztrátu semene nadměrnou sexuální aktivitou nebo močením. A Číňany zase více než jiné ohrožuje frigofobie, tedy strach z chladu, při kterém se nabalují i v největších vedrech, nosí vlněné čepice a rukavice.
Čechy zřejmě žádné lokálně jedinečné psychické nemoci nepostihují, nicméně i tak je jejich zdejší škála velmi široká. Jejich reprezentativní přehled přináší kniha Normální šílenství: Rozhovory o duševním zdraví, léčbě a přístupu k lidem s psychickým onemocněním, kterou nakladatel v nadsázce označuje též jako „atlas duševního zdraví do každé domácnosti“.
Veřejně známé české osobnosti jako filmový kritik Kamil Fila či malíř Jan Eipell se v ní svěřují se svojí psychickou
Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.