Špidla: Politické strany nejsou schopné dostát úkolu, který mají
Stabilní, ale inovativní, schopná diskutovat strategické otázky a dojít ke společenské shodě. I tak vidí dobře fungující státní správu expremiér Vladimír Špidla z ČSSD. V Česku podle něj politickému vedení země chybí síla státní aparát formovat. „Vtisknout systému politickou tvář je velmi obtížné a snaha, aby se tak nestalo, je patrná,“ vysvětluje bývalý eurokomisař. Úředníci politiku vytvářet nemají, slabé politické vedení je k tomu ale nutí, dodává Špidla.
V minulosti jste mluvil o tom, že velkým problémem české státní správy je resortnost. Označil jste ji dokonce za „prokletí“, které vede k neefektivnosti. Jak to vidíte dnes? Jsme v České republice schopni nacházet nadresortní řešení?
Bohužel, ten problém zůstává stále stejný. Jednou jsem v nadsázce řekl, že Česká republika je víceméně konfederace resortů. Dohoda je velmi obtížná a velmi nahodilá, závisí na aktuální síle ministra či ministryně a podobně. Posun k systému dlouhodobého vedení doposud nevidím.
Takže nám stále chybí sjednocující prvek, který by udával směr?
Chybí, ale základní otázkou zůstává, jak by měl vypadat. Jestli to má fungovat podobným způsobem jako ve Francii, kde si ministerský předseda vyslechne debatu v radě ministrů a pak učiní rozhodnutí. V Rakousku je zase naopak ve vládě zákaz přehlasování. Záleží hlavně na tom, jakým způsobem se dosahuje základní shody. Politika je složitá, a pokud má být demokratická, úplně přímočaře se vládnout nedá. Část přímého vládnutí zůstává vlastně dosti malá a většinou se shody dosahuje ovlivňováním či nějakou ochotou.
Například?
Například německá Energiewende (energetický přechod k ekologicky šetrné dodávce, pozn. red.). Za první Schröderovy vlády, to už je dobrých 25 let, se rozhodli, že půjdou touto cestou. Od té doby německá společnost v Energiewende pokračuje vytrvale krok za krokem, což i podle posledních výzkumů osmdesát procent obyvatel považuje za správné. Dalších zhruba šedesát procent si myslí, že je vláda ještě málo ambiciózní a měla by přidat. Německá společnost se před třiceti lety dokázala dohodnout na zcela zásadní strategické otázce, sledovat tento cíl systematicky, dlouhodobě a neochabnout. Přitom se jim samozřejmě všechno nepovedlo, přišly různé problémy, ale to je neodradilo od celkové linie a nezmalomyslněli.
Ve Finsku měli zase velký problém se zaměstnáváním starších lidí. V době sociálního demokrata Paavo Lipponena (finský premiér v letech 1995 až 2003, pozn. red.) vymysleli projekt, který pokračoval i za liberála Mattiho Vanhanena (finské vládě předsedal mezi lety 2003 až 2010, pozn. red.) . Ke shodě tehdy došli skrze tak důkladnou diskusi v tripartitě, sněmovně a nevládních organizacích, že o tom projektu nemůžete říct, že je od Paavo Lipponena. Můžete ale říct, že v době vlády Lipponena se řešil problém zaměstnávání starších lidí a v reakci vznikl projekt, který pokračuje i dál – samozřejmě ne beze změny, ale protože se docílilo velké společenské shody, pokračuje.
Tohle vše, co popisujete, vychází z politické vůle?
Když jste v těch opravdu špičkových funkcích a chcete doopravdy poradit, musíte mentálně přijmout, že
Dobří přátelé vám sdílejí kvalitní informace
kerray@... vám daruje následující článek Deníku N, který je jinak za platební bránou. Přečtete si ho zdarma jen po zadání vašeho e-mailu, který slouží jako ochrana před šířením našeho obsahu bez kontroly. Váš e-mail bude použit pouze pro odemčení článku a nabídku zvýhodněného předplatného. Pokud ji ani po měsíci nevyužijete, smažeme ho z databáze. Možnost odemykat placené články Deníku N mají všichni členové Klubu N.
Můžete také .
