Předvolební nuda v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Recesi přitom vymyslel našinec
Glosa Jiřího Cieslara: Bizarní politické figury i uskupení k politice patří. Antipolitika založená na humoru a recesi také. Bohužel pro nás se politické satiře a recesistické politice v českém prostředí moc nedaří. A pokud už ano, jde spíše o parodii recese. Přitom je na co navazovat.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Už za první republiky vzniklo hnutí Recese. Studentům kolem filmových nadšenců Vladimíra Bora a Myrtila Frídy dokonce vděčíme i za samotný termín recese, tj. uvádění v žert, který v žádném jiném jazyce v tomto významu neexistuje. Podstatou jejich činnosti bylo vymýšlet nejroztodivnější happeningy a mystifikace, kterými s vážnou tváří uváděli společnost kolem sebe v recesi.
Za pokračovatele spolku Recese je někdy označováno Divadlo Járy Cimrmana, možná do určité míry i parta kolem Divadla Sklep a televizní Česká soda v raných devadesátých letech. Ale v samotné politice na relevantní recesistické uskupení stále čekáme. Nesmělé pokusy tu samozřejmě byly, vzpomeňme na Erotickou iniciativu nebo Stranu přátel piva, která ovšem v roce 1998 splynula s ČSSD (!) či Balbínovu poetickou stranu.
Přitom ze zahraničí známe úspěšné pokusy recesistických uskupení proniknout do vysoké politiky. Například v roce 2010 suverénně vyhrálo v Reykjavíku volby uskupení
