Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: Avast se stává největším antivirem na světě, Johnny Depp vyvrhelem a Afghánistán hrozbou i pro nás

Notes. Ilustrační foto: Deník N
Notes. Ilustrační foto: Deník N

Dnešním dramatickým děním popsaným autory Deníku N vás provede Petra Procházková.

Je to fúze jako hrom. Český Avast a americký Norton uzavírají svazek za 186 miliard korun. Co si pod tímto číslem představit? To popisuje Jan Úšela v článku o „pořádném mackovi“. Velkými čísly se to tam jen hemží: „…se mu v prvních šesti měsících roku podařilo utržit přes 471 milionů dolarů (10,2 miliardy korun) a dosáhnout hrubého provozního zisku (EBITDA) v hodnotě 270 milionů dolarů, tedy 5,8 miliard korun,“ stojí v článku Stamiliardové spojení Avastu a Nortonu je reakcí na vyděračské hackery, Microsoft i covidový home office. Přestože matematika není mou nejsilnější stránkou, těmhle počtům rozumím a po přečtení stati tuším, že se stalo něco velkého.

Proč někdo zaplatil za českou firmu skoro 200 miliard korun? Protože Avast je ve světě populárnější než naše škodovky, a dokonce i než plzeňské české pivo! Petr Koubský bezpečnostního softwarového giganta srovnává snad jen s Baťou v dobách jeho největší slávy, jež sahala od afrických pouští po polární kraje. Podobně to je i s Avastem.

Jak a hlavně proč se to stalo, Koubský vysvětluje v článku Tři zásadní rozhodnutí, která z Avastu udělala firmu za 186 miliard. A kdo chce vědět, co je důležité pro dosažení světového úspěchu, ať si ho nastuduje. Kromě svobodomyslnosti a talentu je třeba zvládnout ještě pár věcí. Třeba vykašlat se na zbohatlickou okázalost v podobě mercedesů a drahých obleků a vědět, kdy se vyplatí zariskovat.

O riskování toho hasiči vědí hodně a ti, kteří jsou nyní v Řecku, ještě víc. Velitele české mise Richarda France vyzpovídal Jakub Škopek. I v jeho případě platí, že je třeba přesně vědět, kdy se riskování vyplatí a kdy už je to hazard. Když zafouká, oheň se nepředstavitelně rychle šíří. Řekové nám nosí vodu i koláče, líčí český hasič. A vysvětluje, proč se v Řecku nejlépe s ohněm bojuje do 13. hodiny.

Čeští hasiči v Řecku bojují s masivními požáry. Foto: HZS ČR

Ono se to praní špinavého prádla na veřejnosti většinou moc nevyplácí. Absolutní transparentnost, tedy vhled nejen do kuchyně, ale i do ložnice politické strany, může voliče znejistět.

Propírání toho, zda je či není Pirát Mikuláš Ferjenčík hoden funkce mediálního odboru, je tak trochu pohledem na fackující se manžele.

Někomu z Pirátů se nelíbil předseda pirátských poslanců Jakub Michálek vyobrazený s lasem na korupčníky, jiným vadí, že Ferjenčík protežuje svou sestru Olgu Richterovou. Celkem běžné provozní problémy provázející ne příliš úspěšnou předvolební kampaň. Když se ale řeší se všemi členy i nečleny, působí maličko komediálně. Vše to je shrnuto v článku Část Pirátů požaduje odvolání Ferjenčíka z postu šéfa mediálního odboru kvůli předvolební kampani.

Jak ale píše jeho autorka Bára Janáková, hlavní Pirát Ivan Bartoš je se svým kolegou spokojen a stojí za ním. Teď ještě co řeknou v září voliči.

S náladami voličů, diváků či fanoušků je to totiž tak: jsou vachrlaté, proměnlivé a podléhající módě. A ono se to květinové volnomyšlenkářství, bohémství rámované listy marihuany, už tak moc nenosí.

V článku Hollywood dává ruce pryč od Johnnyho Deppa, evropské festivaly po něm vděčně sahají. Včetně karlovarského, popisuje Ivan Adamovič, jak si hvězda Pirátů z Karibiku vysloužila pověst „mlátičky manželek“. A jak hned přišel Depp o roli i přízeň mnoha žen, kterým nestačí, že je dobrý herec.

Stačí to ale Jiřímu Bartoškovi, který je velice rád, že Depp přijede do Karlových Varů. Tak uvidíme, jak moc rády budou divačky.

Americký herec Johnny Depp. Foto: Alvaro Barrientos, ČTK/AP

Analýzu o litevsko-čínském škádlení sepsala Magdalena Slezáková a nazvala ji Litva odmítá „šikanu“ Pekingu. Na vztazích s Tchaj-wanem trvá. I malé země dokážou být statečné a sebevědomé. K činu našeho předsedy Senátu Miloše Vystrčila, který vystoupil 1. září 2020 v Tchaj-peji na Tchaj-wanu na tiskové konferenci, ještě Litevci nedospěli, ale ukázali, že z velmoci nemají strach.

Němci zase nemusí mít tolik strach z koronaviru, neboť se na jeho podzimní ofenzívu připravují. Pavel Polák v článku Světlo už prý vidět je, ale z tunelu se ještě nevyjelo, mj. popisuje, co čeká ty Němce, kteří odmítají vakcínu. A taky vysvětluje, co to je pravidlo 3G. Kdo se chystá do Německa, měl by to rozhodně vědět.

Prozíraví Němci zkrátka nevěří, že lidstvo má vyhráno.

A vypadalo to tak nadějně! Jenže z Islandu teď přišla zpráva, která vidinu bezstarostného života po vakcinační protikoronavirové invazi zahalila mlhou. Není ovšem vše zcela ztraceno, jak by se mohlo zdát a náš slovenský kolega Tomáš Vasilko nám naději vlévá do žil hned v titulku: Očkování ke kolektivní imunitě nestačilo. Jedna špatná a jedna dobrá zpráva z Islandu.

Proočkovaných je na ostrově skoro nejvíc na světě. Přesto počet nově odhalených pozitivních případů raketově roste. Je třeba si přiznat, že se žádná kolektivní imunita nekoná, i když máte třeba 80 procent naočkovaných. Co je ta dobrá zpráva? Zkušenosti z Británie i Malty praví, že očkovaní se sice variantou delta nakazit mohou celkem snadno, hospitalizaci se nejspíš vyhnou. A poslední Islanďan zemřel na covid v květnu.

Afghánci mají pádný důvod k panice. Bojovníci fundamentalistického hnutí Tálibán obsazují další a další území a města, víza do bezpečných zemí zdražují, část hraničních přechodů je již uzavřena. Možností, kam utéci, je každým dnem méně.

Tálibán se snaží nejdřív obsadit afghánské pohraničí, pak hlavní města provincií. Nakonec zbyde Kábul. Foto: Tarík Ačakzaj, AP/ČTK

Alexandra Puzanová vyzpovídala Tomáše Kociana z české organizace Člověk v tísni, který misi v Afghánistánu z ČR řídí. Z důvodů bezpečnosti konkrétní opatření, které ve svých dvou centrech v Afghánistánu přijali, neuvedl. Žádné Čechy Člověk v tísni na afghánské misi nyní nemá, takže zaměstnává pouze místní a mezinárodní pracovníky.

Jak ale titulek článku Člověk v tísni evakuuje z Afghánistánu část pracovníků, na misi posiluje bezpečnost napovídá, ty poslední již přesunul ze své kanceláře v severoafghánském Mazár-e-Šarífu do metropole Kábulu, kde je řada dalších cizinců. A teď budou pokračovat letecky domů. Místní zaměstnanci samozřejmě zůstanou, i když by nejspíš nejraději letěli také.

Zdá se ale, že jak se bude Tálibán blížit, bude počet cizinců v hlavním městě ubývat. A s nimi odejde i naděje mnoha Afghánců na útěk do zahraničí.

Podrobněji jsme to rozebrali s Filipem Titlbachem v jeho Studiu N.

 

Zítřejší papírová verze Deníku N má ve svém obsahu:

– Mladí ztrácejí ochotu jít k volbám
– Rehabilitace po covidu trvá i měsíce
– Spojení Avastu a Nortonu je reakcí na hackery, Microsoft i home office
– Tři zásadní rozhodnutí firmy Avast
– Hasič: Řekové nám nosí vodu i koláče
– Politická reklama na Facebooku míří hlavně na muže
– Svědectví sexuální otrokyně: Život mi nepatřil
– Komentář: Předvolební nuda v Česku. Recesi přitom vymyslel našinec
– Český nový cirkus je už dospělý
– Money, money, money. Nejštědřejší je NBA

Na východ od Užhorodu…

… v Minsku dokázal osm hodin 15 minut hovořit Alexandr Lukašenko, aniž vstal či povolil uzdu svým fyziologickým potřebám. Vzácná možnost spatřit, jak poté vypadal, je v následujícím videu. A výkřiky bravo, ty zní prosím pěkně z úst běloruských novinářů. Zkouším si představit, v jaké situaci bychom měli křičet „bravo“ my, čeští žurnalisté. Myslím, že by nám stačilo mnohem méně…

V příštím životě chci být zebrou, bakterií, co přežije v jakýchkoliv podmínkách, nebo poslancem ruského parlamentu. Protože kdo si může dovolit dát jen tak jako prezent milion dolarů? No přece on, Magomed Gadžijev, člen ruského zákonodárného sboru. Penízky uchvácen sportovním výkonem věnoval dvounásobnému olympijskému vítězi v zápase Abdulrašidovi Sadulajevovi.

Běloruská opoziční lídryně Marija Kalesnikavová „nečekaně“ stále sedí ve vězení a naposledy jsem ji viděla na videu, jak tancuje před soudem, který ji chce poslat na 12 let za ostnatý drát. Neplakala, nehroutila se, posílala nám, co jsme na svobodě a v bezpečí, srdíčka. Smála se. Ví, že tohle její věznitele musí strašně štvát.

Oprava: V prvním odstavci jsme měli mylně uvedeno, že Norton koupil Avast za 186 miliard dolarů. Jednalo se ale o koruny. Chybu jsme opravili a omlouváme se za ni.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Pointa N

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější