Naplánujme konec uhlí v Česku a nevyhazujme chleba, říká klimatolog
Ne všechny extrémy počasí lze spojit se změnou klimatu, jen u některých, jako jsou třeba vlny veder, je to nesporné, vysvětluje v rozhovoru klimatolog Radim Tolasz, který se podílel na koordinaci vzniku nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu.
Existuje několik scénářů budoucího vývoje klimatu, nejpravděpodobnější jsou podle vás ty prostřední. Můžete čtenářům přiblížit, co to pro nás v Česku znamená?
Celkem jasno máme v tom, že se nás budou týkat extrémy, které s sebou změna klimatu do střední Evropy přináší. Tady v mírném klimatickém pásmu jsme byli zvyklí, že se extrémy nevyskytují tak často jako nyní. Ze zprávy IPCC jednoznačně vyplývá, že to se do budoucna bude nadále zhoršovat. Že jsou extrémy horší nebo častější než dříve, je realita. Ale neznamená to, že by třeba povodně v minulosti ve střední Evropě nebyly. Vichřice také bývaly běžné. Z dlouhodobého hlediska jsou ale povodně častější, a když se vyskytují, tak jsou intenzivnější.
Ale říci o jedné konkrétní události, že by se nevyskytla, kdyby nebyla změna klimatu, to neumíme. Umíme říct: „Ano, protože jsou intenzivnější srážky, protože je větší teplota, protože je větší vlhkost, proto je ta povodeň srážkově horší.“ Ale co se děje na zemi, už není klimatický problém. To je problém hydrologický a problém toho, jak se staráme o krajinu.
Během prvních dnů povodní v Německu tam byly úhrnné srážky 150 až 200 milimetrů. Což vůbec neodpovídá tomu, co se tam stalo, protože takové množství v Evropě spadne celkem často a
