Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

První pokus sestavit po volbách vládu daruje Zeman s největší pravděpodobností Babišovi. A dál?

Za určitých okolností nemusí ani podpora prezidenta Zemana, která se občas pohybuje na hranici ústavnosti, Babišovi k udržení moci stačit. Ilustrační foto: ČTK
Za určitých okolností nemusí ani podpora prezidenta Zemana, která se občas pohybuje na hranici ústavnosti, Babišovi k udržení moci stačit. Ilustrační foto: ČTK

Komentář Jiřího Pehe: Dva měsíce před volbami do Sněmovny lze téměř s jistotou říci pouze tolik: jelikož prezident Miloš Zeman nehodlá respektovat ducha ústavy a volební zákon, jmenuje do čela příští vlády opět Andreje Babiše. I kdyby jeho hnutí ANO skončilo až druhé za jednou nebo oběma koalicemi, které zformovaly strany současné opozice, Zeman dopředu avizuje, že sestavením vlády pověří nikoliv lídra koalice, ale předsedu nejsilnější strany. A tím bude s jistotou Babiš. Pak ale následuje hned několik možností. Podívejme se jaké.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Po volbách se bude česká politická scéna i veřejnost potýkat se stejným scénářem, který Zeman použil už v roce 2017. Tehdy jmenoval Babiše coby lídra vítězného politického subjektu do čela vlády s tím, že všechny ostatní strany odmítly s Babišem – zejména kvůli jeho trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo a konfliktu zájmů – byť jen vyjednávat o vládní koalici. Zeman pak držel jednobarevnou, menšinovou vládu ANO u moci šest měsíců, a přitom vyvíjel v zákulisí nemalý tlak na slabé články protibabišovské fronty – komunisty, sociální demokraty a hnutí Svoboda a přímá demokracie.

Dobře věděl, že se strany, které odmítly s Babišem spolupracovat, nebudou schopné dohodnout na společném postupu, protože jsou pestrou mozaikou politických filozofií a ambicí. Oním společným postupem, který tehdejší situaci mohl vrátit do ústavního normálu, by bylo podání ústavní žaloby na prezidenta pro nerespektování ústavy při sestavování vlády. I když ústava nestanoví lhůtu, v níž by prezident měl pověřit sestavením vlády někoho jiného poté, co první vláda jím jmenovaná po volbách nedostane důvěru, Zemanovo udržování vlády bez důvěry v úřadu šest měsíců volalo po jasném stanovisku Ústavního soudu.

Situace po nadcházejících říjnových volbách nemusí být v tomto ohledu bohužel o mnoho lepší. Průzkumy stranických preferencí zatím naznačují, že obě opoziční koalice – Spolu a PirStan – sice mohou dohromady získat většinu křesel ve Sněmovně, na ústavní většinu – potřebnou k podání ústavní žaloby – ale téměř jistě nedosáhnou.

Přesto by i jen prostá společná většina obou koalic mohla stačit k tomu, aby Zeman

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

Sněmovní volby 2021

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější