Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: Konec ústavní výroby deprivantů v Česku. A přátelství jako evoluční výhoda

Notes. Ilustrační foto: Deník N
Notes. Ilustrační foto: Deník N

Kolikrát má člověk příležitost otevřít Notes dobrou zprávou?! Počítat to nebudu, radši tuto ojedinělou šanci rovnou drapnu za pačesy. Poslanci dnes totiž rozhodli, že od roku 2025 už nebude možné umísťovat děti mladší tří let do ústavní péče. Po letech úmorných debat vyhráli ti nejmenší a nejzranitelnější. A s nimi celá společnost. Alespoň tedy v této partii.

U pátečního souhrnu dění a psaní v Deníku N vás vítá Lenka Vrtišková Nejezchlebová.

Poslanci zároveň navrhli zvýšení odměn pěstounům a navýšení státních příspěvků na dítě v péči v menších komunitních domovech „klokánkovského“ typu.

Nedokážu zůstat nad věcí, mám prostě radost. Jde o krok správným směrem a „vyděláme“ na něm všichni. Odborníci, kteří se opírají o data a výzkumy, totiž mají celkem jasno. „Z nejmenších dětí v ústavní péči si společnost vyrábí ‚deprivanty‘, kteří pak pro společnost znamenají v budoucnu velkou zátěž,“ říká například sociální pracovnice Terezie Pemová.

A o co se hrálo a hraje dál?

Vlivní propadlíci. Za dva měsíce se ve volbách bude hrát o rozložení sil ve Sněmovně. Jan Tvrdoň ve své analýze soudí, že významnější pro složení budoucí poslanecké většiny možná ani nebude vítěz voleb, ale kartami mohou paradoxně nejvíce zamíchat ty strany, které propadnou pod pětiprocentní hranici.

Rozseknout to. V zemích, kde ochota lidí nechat se naočkovat už dosáhla svého stropu, se zvažuje, co dál. Ve hře jsou zásadní otázky: Jak z(ne)výhodnit (ne)očkované, jak k očkování motivovat ty, kteří ještě váhají. Mají mít naočkovaní větší práva než neočkovaní? Jak píše náš německý zpravodaj Pavel Polák ve svém pravidelném souhrnu Ausgerechnet Německo!, u našich západních sousedů pomalu končí váhavé přešlapování a je čas tyto otázky rozseknout.

Může vás to stát život. O dramatické situaci na bělorusko-litevské hranici, kterou se pokouší překročit uprchlíci z Blízkého východu, píše Petra Procházková. „Pokud se budete snažit dostat se přes lesy, ploty a ostnaté dráty do EU, může vás to stát život.“ Takový vzkaz arabským uprchlíkům včera vyslal litevský ministr zahraničí a prohlásil, že zavírá hranice.

Sedm set šedesát studentů. Jana Ciglerová už se opět rozkoukává a zabydluje ve Spojených státech a kromě velké politiky a zásadních událostí ve společnosti, o kterých píše, se pídí i po drobnějších, ale často o to zajímavějších tématech, a hlavně po sdílných lidech s pozoruhodnými osudy či profesemi. Tentokrát narazila na ženu, která pomáhá českým studentům dostat se na americké univerzity. Každoročně jich tam studuje asi 760.

Foto: řecká Civilní ochrana, facebook.com/CivilProtectionGreece

Olympijský oheň. Řecko zažívá nejhorší vlnu veder za poslední tři dekády. A ve chvíli, kdy v Tokiu vrcholí letošní olympijské hry, se požáry nebezpečně přibližují místu, kde se kdysi zrodily. Hrozí, že požáry posvátné místo na řeckém poloostrově Peloponés zničí. Píše o tom slovenský kolega Tomáš Vasilko.

A pátek má KONTEXT

Pár přátel stačí mít. Umět se přátelit, je evoluční výhoda. Zároveň z nás schopnost přátelství dělá efektivní agresory. Amerického evolučního antropologa Briana Hareho v nesmírně poutavém rozhovoru v páteční příloze Kontext zpovídá zvídavá Karolína Klinková. Ptá se třeba, jak by vypadal svět, kdybychom se mezi sebou neuměli přátelit?

Podle Hareho se nám spolu s rozhodnutím „být“ přátelští začal měnit tvar hlavy, máme prý mnohem přátelštější obličeje než například neandrtálci… No?! Ale tak dobře, když to říká pan profesor.

Soupeř, nebo nepřítel? Možná máme (až na výjimky) přátelské obličeje, ale nasadit nepřátelský výraz je tak snadné. Téma, které přinesl výše zmíněný rozhovor, zase o kousek dál posouvá ve své eseji historik Jakub Rákosník. Uvažuje, kde začíná a končí možnost vést dialog, pokud spolu nesouhlasíme. Hranice vede v místech, kde přestáváme oponenta vnímat jako názorového soupeře, ale považujeme ho za nepřítele.

Shoky (Štěpán Kozub) a Morthy (Jakub Štáfek). Foto: Bionaut

A na co (ne)jít do kina?

Meteorologové slibují poměrně deštivý víkend (vydali i několik výstrah před silnými bouřkami a přívalovými lijáky) a epidemická situace je (zatím) příznivá, takže jestli jste plně naočkovaní nebo máte alespoň negativní test, je ideální čas jít do kina.

Werich a zákony lásky. Tento týden mělo premiéru hned pět českých (a několik zahraničních) snímků. Z těch „našich“ to jsou tři dokumenty: Chci tě, jestli to dokážeš, příběh o dívce s vážným tělesným handicapem, která ale touží po lásce a intimitě jako každý z nás; dále snímek Jana Wericha se vskutku originálním podtitulem „Když už člověk jednou je…“ a nakonec Zákon lásky, v němž autorka Barbora Chalupová sledovala cestu zákona o „manželství pro všechny“.

Okupace a Šoky. A dva hrané filmy. Drama Okupace, debut režiséra Michala Nohejla, na který jsem už zahlédla několik vstřícných recenzí, a také komedii režiséra Andyho Fehu Shoky & Morthy s podtitulem Poslední velká akce, kterou jsem viděla v předpremiéře.

Přiznám se bez mučení, že jsem do kina šla spíš zvědavá na herecké výkony. Z avíz jsem střízlivě usoudila, že už mám svoje roky a musím počítat s tím, že „ty mladý“ nejspíš nepochopím… Ale od první minuty do posledního titulku jsem se skvěle bavila. Možná se ještě nemusím vracet do hrobu.

Místy hodně černá, jinde čistě groteskní a občas nad propastí trapna balancující (tu a tam do ní noha sjede) a – alespoň dle mého soudu – velmi chytře napsaná, zručně zrežírovaná a skvěle zahraná komedie sice nemusí sednout každému, ale při správném vyladění vás chytne a nepustí.

Tečka. Do kinosálů už v plné polní vyrazili také Prvok, Šampón, Tečka a Karel. Adaptace úspěšného románu Patrika Hartla je podle našeho recenzenta Vojtěcha Ryndy v kinech „odsouzena k úspěchu“… a tím je možná řečeno vše podstatné.

Filmová škola. A abychom nezapomněli. Dnes rovněž začíná Letní filmová škola v Uherském Hradišti.

Přeju vám všem krásný víkend, ať už budete v kině, doma nebo venku při tanci mezi kapkami deště. Brzy na přečtenou se těší Lenka Vrtišková Nejezchlebová.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Notes

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější