Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zemřel režisér Václav Vorlíček. Diváci naše fantastické nápady polykali i s chlupama, řekl v rozhovoru

Režisér Václav Vorlíček v roce 2011. Foto: Ivan Adamovič, Deník N
Režisér Václav Vorlíček v roce 2011. Foto: Ivan Adamovič, Deník N

Jeden z komerčně nejúspěšnějších předlistopadových režisérů byl nejvíc doma v oblasti komediálně-fantastického filmu. Spolustvořil vlnu bláznivých českých sci-fi komedií ze 60. až 70. let, ale natočil také nejslavnější filmovou pohádku Tři oříšky pro Popelku. Stala se vánočním hitem, přestože se původně měla točit v létě.

Vaše filmy dostávaly pravidelně ocenění na zahraničních filmových festivalech. Nepřekvapilo vás, že humor, který by se dal označit za specificky český, měl úspěch v cizině?

Když jsme ve Španělsku dostali hlavní cenu za Jak utopit doktora Mráčka, posadilo nás to na zadek. Ocenil nás přímořský stát, co ten může vědět o středoevropských vodnících? Samosebou nás potěšilo, že jsme dokázali existenci vodníků tak vysvětlit, že i neznalý divák šel přirozeně s příběhem.

A neměli jste obavu, jak přijme film o vodnících domácí publikum?

Vodníky zná každý, ve škole se všichni učili Erbena, Lada maloval ty své vodníky na vrbě… Dát vodníky do moderní doby už byl autorský nápad. Lidi to vzali a spolkli i s chlupama. Museli jsme to udělat tak, aby lidi během prvních zhruba osmi minut byli ochotni uvěřit, že takové bytosti pod vyšehradskou skálou opravdu žijí, že to je dokonce mezinárodní klan. Tak jsme na začátek dali scénu s potápěčem, který si nezavře helmu a je půl hodiny pod vodou. A máme vodníka. Nebo když jdou na úřad, tak jim kape ze šosu, což je mimochodem české vodnické specifikum.

Petra Černocká v Dívce na koštěti. Foto: NFA

Jakou jste používali metodu, aby divák přistoupil na vaše fantastické motivy jako na skutečnost?

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější