Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

BIS v kauze ruského ovlivňování voleb ukázala na Bystroně z německé AfD.

Chceme oslovit ty, kteří k nám obyčejně nechodí. Ředitelka Národní galerie Alicja Knast prozrazuje, co chce v budoucnu změnit

Generální ředitelka Národní galerie bude také hledat, kam se výstavy za pět let na čas přestěhují. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Generální ředitelka Národní galerie bude také hledat, kam se výstavy za pět let na čas přestěhují. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Generální ředitelka Národní galerie Praha Alicja Knast je ve funkci půl roku, z toho čtyři měsíce strávila v zavřené instituci. Brzy po konci lockdownu jí však udělala sledovanou „reklamu“ gerilová akce umělců, kteří si přišli pověsit své obrazy do Veletržního paláce a tím deklarovat jeho prázdnotu. Ředitelka na ně čekala a vyzvala je k diskusi, kterou odmítli.

Jak ukázala gerilová akce ve Veletržním paláci, někteří lidé z odborné veřejnosti postrádají otevřenou komunikaci galerie. Jak se k tomu stavíte?

Odpověď na otázku týkající se komunikace zní: musíme ji zlepšit. Absolutně souhlasím s tím, že žádná odpověď je špatná odpověď. Poté co byla na jaře ustavena nová garanční rada, jsme mohli udělat tiskovou konferenci, ale covidová doba tomu moc nepřála. Ano, komunikace neprobíhá jen prostřednictvím tiskových konferencí, ale faktem je, že jsme v té době ještě neměli dostatek potvrzených informací, které by ke komunikaci byly řádně připraveny. Chceme zveřejňovat věci, až když jsou hotové a jasné. Nastoupila jsem v lednu, hospodařím zatím s již daným rozpočtem, za šest měsíců jde těžko tuto situaci významně ovlivnit. Mým cílem je dělat promyšlené a smysluplné projekty, důkladně, týmově. To si vyžaduje obvykle minimálně dvouleté přípravy. V současné době dokončujeme strategii směřování instituce, připravena by měla být na podzim. Stejně tak výstavní plán pro příští rok, jehož finální podoba závisí na potvrzení rozpočtu.

Podle vedoucího protestní skupiny, která v galerii uspořádala na konci června happening, Jiřího Davida, Národní galerie dostatečně neprezentuje současné české umění. Fakt, že jste Polka, mu prý nedává dostatečnou záruku, že se to v budoucnu zlepší. Někteří umělci mají pocit, že ředitelka ze zahraničí nemůže naplňovat statut galerie hovořící poněkud staromódně o povznesení českého národa. Co byste jim na to odpověděla, kdyby byli ochotni vám naslouchat?

Odpověděla bych, že plánujeme nové projekty představující českou scénu a také mezinárodní spolupráce. Součástí programu na rok 2022 bude dlouhodobá expozice architektury z let 1939–2019 ve Veletržním paláci. To je pro nás velmi důležité, neboť se bude jednat o zatím největší prezentaci českého současného umění. Budeme také hostit Ceny Jindřicha Chalupeckého a do programu zařadíme Otevřené ateliéry. Jinými slovy, naplňujeme náš statut daleko více, než nám kritici vyčítají.

Co se tedy dělo v instituci za první půlrok vašeho působení?

Provedli jsme podrobný interní výzkum uvnitř instituce, zjišťovali, jak je vnímána, jak pracuje tým, co se očekává. Nebudete věřit, ale nikdo

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Kulturní provoz

Rozhovory

Výtvarné umění

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější