Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Tajemný muž pod Troskami, opidum bez Keltů, zkažení lidé a podzemní labyrint v Českém ráji

Podnikatel, který umožnil na svých pozemcích v chráněném území testování bezpilotního vrtulníku, nepřitahuje pozornost jen kvůli této nezvyklé aktivitě. Bývalý poslanecký asistent s nejasnou minulostí Libor Maleček totiž sám v CHKO Český ráj vybudoval za desítky milionů korun monstrózní betonovou stavbu s rozlehlými podzemními prostory skrytou za kulisami keltského opida. Ta dodnes v okolí vzbuzuje vášně. A otazníky.

Ve všedním prázdninovém dni je Český ráj plný turistů, cyklisté houfně brázdí tamní silnice, auta u nejvýznamnějších památek jen těžko hledají místo k zaparkování. U stavby s názvem Keltské opidum, která se tyčí pouhé tři kilometry od Trosek, na niž lze najít reklamy široko daleko, ale parkoviště vybudované pro 70 aut zeje téměř prázdnotou.

Na zemi u něj sedí v poledním slunci dvě dámy, trekové hole po boku, svačina na klíně. Ve svých více než 80 letech se vydaly z Liberce podívat, jak žili Keltové pod Troskami, poslední dva kilometry k opidu ušly pěšky. Teď ale zklamaně krčí nad cílem své cesty rameny a chystají se na cestu zpět, aniž vkročily dovnitř.

Ostatně to by se jim nepodařilo, ani kdyby chtěly, do centra „keltského“ areálu, který se rozprostírá na ploše téměř šesti tisíc metrů čtverečních, veřejnost nesmí, a to ani na ochozy, které celou stavbu rámují. Přístupná je pouze desetina betonového labyrintu, v níž se nachází výstavy obrazů, keramiky a polodrahokamů. S Kelty však nemají nic společného.

„Víte, kolik je vstupné? Čtyři sta korun na osobu, pro důchodce tři sta, a přitom se tam člověk nedozví zhola nic o tom, jak to dřív chodilo, jak Keltové žili,“ reaguje Jaroslava Jonklová (86) na dotaz, proč – když už ve svém věku ušly takový kus cesty – nakonec nešly dovnitř. „Ani lavičky tady nemají, aby si člověk mohl odpočinout,“ dodává její 82letá přítelkyně Teodora Jónová sedíc na kameni v trávě. „Když to takhle dopadlo, pojedeme domů,“ uzavírají a vydávají se pěšky zpět do Troskovic.

Takhle se během půl hodiny otočí před opidem obehnaným více než tříapůlmetrovými kůly celkem pět aut, scénář se vždy opakuje – nadšená cesta k bráně, po získání informací u kasy za chvíli návrat zpět a rozčarování z vysoké ceny nebo z absence čehokoliv keltského.

Jaroslava Jonklová a Teodora Jónová přišly k opidu pěšky. U vstupu se otočily. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

„Lidi, kteří tam nejdou, to jsou pro mě blbci,“ komentuje lakonicky situaci podnikatel a majitel areálu Maleček. „Co mě zajímá, že je někdo v důchodu. Měla chodit do práce, aby si na to mohla vydělat, nebo ať sedí doma. Otázka je, jestli vůbec chodila do práce a jestli má vůbec nárok na důchod,“ komentuje nevybíravě podnikatel zkušenost novinářů se zklamanými seniorkami. „Až pojedou v Praze do Bílé labutě, taky budou čekat, že jsou tam bílé labutě nebo že tam je pouť? Jsou to de*ilové, s tím nic nenadělám,“ dodává na adresu zklamaných návštěvníků.

Podle podnikatele je ale poměr těch, kteří vejdou, jiný, než se z náhodné návštěvy jeví. „Máme odsledováno, že 90 % vejde, a z nich je 99 % spokojených. Kdyby to bylo jinak, udělám třeba i něco s cenou,“ konstatuje Maleček. A skutečně – dva lidé, kteří zrovna z opida vychází, hodnotí výstavu jako krásnou.

Podnikatel, jenž před lety působil jako asistent pro bezpečnost a zpravodajské služby poslance ANO

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Reportáž

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější