Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zavedl bych přípravu na krizové situace. Výstrahy na tornádo neděláme, říká šéf ČHMÚ

Záplavy si v Německu vyžádaly přes 200 obětí. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Záplavy si v Německu vyžádaly přes 200 obětí. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Extrémní přívalové povodně připravily v Německu o život bezmála 180 lidí, podle expertů i kvůli selhání varovného evropského systému. „Sebelepší systém bez vhodné reakce jednotlivců a samospráv nebude nikdy dostatečný. Tam bych řekl, že nám to trošičku kulhá,“ komentuje mezery v připravenosti na přívalové deště šéf Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder. V rozhovoru také rozebírá, zda ČHMÚ dostatečně varoval před červnovým tornádem na Moravě.

Pro případ extrémních povodní zavedla Evropská komise před pár lety systém EFAS (Evropský systém povědomí o povodních), ten ale v případě Německa a Belgie selhal, ačkoliv oběma zemím vyslal výstrahy včas. Úřady ale varování zřejmě podcenily a k obyvatelům postižených míst se nedostalo. Jak bychom na tato varování reagovali my?

My máme výstupy EFAS k dispozici, ale moc na ně nedbáme. Protože pakliže jev nastane, je lokální. A jakýkoliv centrální nástroj míru lokálnosti ani zdaleka nepodchytí. V těchto situacích jsou vždy nejdůležitější historická zkušenost a lokální znalost území.

Jak se liší schopnost předpovídání podobných událostí v Německu a v Česku?

V Německu mají proti nám dvě zásadní nevýhody. Jednak mají od sebe oddělené autority na meteorologii, které řeší počasí a varování před meteorologickými jevy, a autority hydrologické – ty, které by měly počítat srážko-odtokové modely a vydávat výstrahy na dosažení stupňů povodňových aktivit. U nás je meteorologie a hydrologie dohromady, proto také máme tak strašný název – hydrometeorologický ústav.

Díky tomu si dokážete informace lépe předávat?

Přesně tak. A naše předpovědní pracoviště pracují dohromady. Nevýhodou Německa je také spolkové uspořádání – spolkový hydrologický úřad vydává výstrahy pro vodní toky významné z pohledu Německa, menší toky – jako třeba řeka Ahr, kde byla povodeň –, ale spadají do kompetence jednotlivých zemských vlád.

Takže my jsme jednak pod jednou střechou a jednak děláme pro všechny toky, které byly v Česku vytipované, modelování a počítání srážko-odtokových modelů. Naší další výhodou je, že jsme poměrně malá země a máme vlastní historickou zkušenost – máme ještě v historické paměti katastrofální povodně v letech 1997 a 2002. Tehdy byla mimochodem příčinou obdobná meteorologická situace jako teď v Německu.

V roce 1993 byla na řece Ahr zimní povodeň z tání sněhu, v roce 2016 letní. Tehdy se řeka nevylila z břehů do okolí, maximálně lidem zatopila sklepy.

Čím to je, že se nyní vylila?

Může za to souhra tří okolností: první je meteorologická příčina, ta je jednoznačná.

Spadlo moc vody.

Přesně tak, nad střední Evropou se usadila tlaková níže a ta se otáčí proti směru hodinových ručiček, opisuje 360 stupňů. Nejvíc srážek vypadává zhruba na třístém stupni. A tento bod byl přesně nad povodím řeky Ahr, respektive nad pohořím Eifel.

Druhá příčina: tlaková níže tam seděla dlouho, takže povodí bylo kompletně nasycené a půda a krajina nedokázaly pojmout více vody. A třetí důvod, který je v tomto případě zásadní: jsou to velmi úzká údolí a tam, kde se trošku rozšiřují, je zástavba.

Takže se řeka nemá kam rozlít?

Ano, to údolí nemá žádné místo, kam by se mohla voda rozlít a zmírnit povodňový vrchol. U nás je typově stejné údolí třeba řeka Teplá v Karlových Varech.

Co se dá dělat, abychom takovým ničivým povodním lépe předcházeli?

Aby byly škody minimální, musí fungovat všechny čtyři složky výstražného systému: Zaprvé,

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Klimatická krize

Počasí

Příroda

Rozhovory

Tornádo na Hodonínsku

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější