Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Dokážeme se bránit bleskovým povodním, jaké byly v Německu? Mezery jsou ve schopnosti varovat i reagovat

V Německu je letošní povodňová katastrofa podle počtu zemřelých největší od záplav, které se udály v roce 1962 v oblasti Hamburku na Labi. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
V Německu je letošní povodňová katastrofa podle počtu zemřelých největší od záplav, které se udály v roce 1962 v oblasti Hamburku na Labi. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Evropa má za sebou další ničivé povodně, řada klimatologů navíc varuje, že kontinent v budoucnu čekají častější přívalové deště. Právě ty přitom způsobují nejrychlejší, a tudíž i nejnebezpečnější záplavy. Česko sice má varovný systém, i tady by ale snadno mohla nastat situace jako v Německu či Belgii před dvěma týdny. Vytipovat konkrétní obce, ve kterých voda nakonec skutečně udeří, je zatím totiž technicky velmi náročné.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Při nedávných povodních v Německu a Belgii zemřelo přes dvě stě lidí, řada dalších se stále pohřešuje. Úřady obou zemí čelí kritice, že dostatečně nezvládly varování obyvatel, kteří se tím pádem včas neevakuovali.

První výstraha před velkou povodní totiž přišla už čtyři dny před začátkem dešťů. Evropský systém varování před povodněmi (EFAS), na kterém se podílejí experti z celé Evropy (využívají i satelitní systém), poslal varování německému i belgickému meteorologickému úřadu. Server Politico.eu jedno z těchto varování zveřejnil.

S devětačtyřicetiprocentní pravděpodobností se podle něj na řece Ourthe v konkrétním časovém úseku měla voda rozvodnit na úroveň dvacetileté povodně. Varování před extrémním nebezpečím přišla pro povodí Rýnu a Mázy.

Hydroložka Hannah Clokeová, která systém spoluvytvářela, považuje množství obětí a pohřešovaných za „monumentální selhání“. Systém vydal varování v „extrémní kategorii“, což značí ohrožení života.

Evakuace pak byla na úřadech jednotlivých států, k lidem se ale informace o velkém riziku podle Clokeové nedostala. „Pohled na lidi brodící se divokou vodou nebo přímo řídící auto je děsivý – patří to k nejnebezpečnějším věcem, co můžete během povodně udělat,“ řekla serveru vědkyně.

„EFAS může svá varování upřesnit, třeba na velikost našeho okresu, to je ale příliš velké území na evakuaci,“ upozorňuje Petr Březina, odborník na zvládání povodňových rizik z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. V tom je podle něj největší problém. I v Česku, které rovněž dostává varování z tohoto evropského systému, jsou území s potenciálním ohrožením příliš velká.

„My máme výstupy EFAS k dispozici, ale vlastně na ně moc nedbáme. Protože pakliže jev nastane, je lokální. A jakýkoliv centrální nástroj míru lokálnosti ani zdaleka nepodchytí. V těchto situacích jsou vždy nejdůležitější

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější